Kámasútra 

Zamyšlení čtvrté
NAD MANŽELKAMI

Ach, kde jsou tvé časy, milý Vátsjájano, a kdyže
my manželé jsme byli bohy?
A nechť mi odpustí muži
a nechť se neprotivím ženám,
neboť nechci přidávat svůj marný hlas k bojům
o rovnoprávnost,
jejichž výsledky jsou tak pěkně sepsány
na krásných pergamenech,
na kterých také mnohé z nich zůstávají,
nenaleznuvše odezvy v životě.
Leč přiznejme s pokorou, že naše ženy dělají často
mnohem více, než doporučuje Vátsjájana Mnich.
A nebyl-li snad tehdy nesmírný výčet povinností
manželky jedním z důvodů mnohoženství?
Pročež vzdejme hold dnešním ženám.
A vezměme (jako manželé) na sebe díl tehdejších
spolumanželek ve spoluodpovědnosti,
ve spolupráci,
ve spolumilování.
A rozdělme se o dobré i zlé.
Neboť v tom je jedna z podstat milování.
Tak praví lékaři.
A tolik oběma:
Stále líbit se má žena,
nechtíc ztratit naši lásku.
Opustí však žena muže,
jenž jí neoplácí stejným.
str. 36

Hlava  čtvrtá
Manželky
Jediná manželka, oddaná a milující, nechť se
k manželu chová, jako by byl bohem.
S jeho souhlasem vezme na sebe péči o domácnost.
A stará se:
o čisto v domě,
o rozmanité květiny upravené na zametených
místech,
o hladkou podlahu,
o útulný vzhled,
o konání úliteb třikrát denně
a o oběti božstvům na domácím oltáři.
Není jinak nic, co by více uchvátilo mysl pána
domu. Tak praví Gónardíja.
Ke starším, k podřízeným, k služebnictvu,
k sestrám manželovým a k jejich manželům se chová,
jak se sluší. A na vypleté zahrádce pěstuje
zeleninu,
houšť cukrové třtiny
a trsy kmínu,
hořčice,
petržele,
koromáčku
a kopru.
A v sadě: pěstuje plavuň,
smuteň,
chebdí,
jasmín,
laskavec,
tavolník,
toješť,
křivolák,
prosvírník
a jiné s mnoha květy,
a dá vzdělat záhonky kolem banánovníků a vousatek,
jakož i líbezná loubí. Vprostřed velí vyhloubit
studnu, rybníček nebo jezírko.
Nechť se nestýká se žebračkami,
mniškami všech věr,
cizoložnicemi,
kejklířkami,
jasnovidkami
a čarodějnicemi.
A aby to podávala, nebo nepodávala, nechť ví:
Toto mu k jídlu chutná, ono nechutná; toto je výživné,
ono škodlivé.
Zaslechnuvši venku hlas přicházejícího domů,
stojí připravena vprostřed komnaty pravíc:
Co poroučíš?
Zapudivši služku, myje mu nohy sama.
A nepřichází manželovi na oči o samotě beze šperků.
Utrácí-li příliš nebo bezúčelně, vytkne mu to
v soukromí.
Slavností v domech ženichů a nevěst, obětí,
výletů, schůzek s přítelkyněmi a poutí k božstvům se
zúčastňuje s jeho svolením. A všech radovánek, toliko
jak on uzná za vhodno. Uléhá později a vstává
dříve a spícího nebudí. A kuchyně budiž pěkně
skryta a pohledna.
Při provinění manželově je poněkud zarmoucena,
leč nehubuje příliš. Výtky mu činí jen mezi
přáteli nebo mezi čtyřma očima.
A nechť se střeží kouzel a čar.
Není jinak nic, co by více probouzelo nedůvěru.
Tak praví Gónardíja.
Nechť se vyvaruje drsných slov,
nevlídných pohledů,
odpovědí na půl huby,
postávání ve dveřích
nebo vyhlížení z okna,
klábosení na zahrádce
a dlouhého prodlévání mimo
dům.
Nechť odstraňuje pot, zubní nečistotu a tělesný
pach; jsou to příčiny nelásky.
Hodně šperků, vonné oleje z různých rostlin,
rozmanité nalíčení, skvělý šat - takového budiž zjevu,
přichází-li k manželovi.
Střídmé roucho z tenké a jemné látky, skromné
šperky, navoněna, nepříliš líčení a mastí, a bílé a jiné
str.37

květy - takového budiž zjevu, jde-li do společnosti.
Nechť i ona sama zachovává zbožné sliby a půsty
manželovy, a zbraňuje-li jí, odmítá jeho slova:
V tom mi zbraňovat nesmíš!
A včas a lacino kupuje nádobí
hliněné,
pletené,
dřevěné,
kožené
a kovové.
A shromažduje doma tajné zásoby
soli,
másla
a oleje,
vonných přísad,
hrnečků s kořením
a bylin,
jež je nesnadno sehnat.
A vezme a včas vyseje semena
ředkviček,
zemáků,
řepy,
pelyňku,
mombínu,
okurek,
tykví,
lilku,
voskonosek,
dýní,
hlízovek,
sporýšů,
luštinky,
křídloku,
ohnivky,
česneku,
cibule,
a vší jiné zeleniny.
Nechť nevyzrazuje cizím lidem výši jmění ani to,
co jí svěřil manžel. A nechť vyniká nad průměrné
ženy
zručností,
půvabem,
vařením,
rozumem
a chováním.
Spočítavši roční příjem, vydává peníze podle toho.
Z mléka zbylého od jídla dobýt máslo,
jakož i tlačit olej
a vařit cukr,
z bavlny soukat přízi
a z příze tkát,
plést provazy,
lana
a sítě,
drhnout lýko,
dohlížet na mletí zrna
a loupání rýže,
zužitkovat vodu a pěnu po vaření rýže,
rýžové plevy a zlomky
a zbytky dřevěného uhlí,
hledět na mzdy a povinnosti služebnictva,
dbát o polnosti
a chov dobytka
a rozhodovat o koních a povozech,
pečovat o brav,
slepice,
křepelky,
loskutáky,
kukačky,
pávy,
opice
a jeleny
a držet v rovnováze denní příjem a vydání,
to nechť zná a umí.
Sbírá jeho odložené a obnošené šaty a pere je
a všelijak barví; ty, jež dosloužily, dá služebnictvu co
projev milosti, nebo je použije jinak.
Uchovává džbány s vínem a kořalkou a podává je
vhodně.
Nákup i prodej a příjmy i vydání vede v patrnosti.
Přátele manželovy patřičně uctívá
věnci,
vonnými mastmi
a betelovými svitky.
Tchyně a tchána si hledí, je jim oddána a neodmlouvá,
hovoří zdrženlivě a tiše a nahlas se nesměje.
A k jejich milým a nemilým se sama chová mile
a nemile.
Nechť se nepyšní blahobytem. K příbuzným je
laskava. Bez vědomí manžela nerozdává nikomu.
Služebnictvo nechť drží k práci a o slavnostech je
obdaruje.
Tolik o chování jediné manželky.
Je-li manžel na cestách, nechť zůstane ozdobena
toliko snubním náhrdelníkem, uctívá božstva a postí
str.38

se, a věnujíc se hospodářství, hledí si domácnosti.
A lože nablízku starších; poslouchá je v řízení
záležitostí.
Snaží se vydělat obnos, jak zamýšlel manžel,
a pokračuje v jeho díle. Ani ve zvláštních případech
nepřekročí přiměřené výdaje. A záležitosti, jež byl
započal, dovrší.
Své příbuzenstvo nenavštěvuje, leda u příležitosti
úmrtí nebo oslav. A i tu budiž provázena příbuzným
manželovým; leč nezdrží se dlouho a nemění nic na
skromném vzhledu.
Obřady a půsty koná se souhlasem starších.
Kupujíc; a prodávajíc podle mínění věrných a poslušných
služebníků, doplňuje majetek a pokud možno
snižuje výdaje.
Když se navrátí, uvítá ho nejprve takto vyhlížejíc.
A obětuje bohům a přináší dárky.
Tolik o chování v nepřítomnosti manželově.
Žena nechť se chová řádně,
chce-li blaho miláčkovo
a to platí pro manželku,
pro vdovu i pro kuběnu.
Víra, prospěch, rozkoš - to je
dar, jejž získá mravná žena;
manžel zůstane jí věren
aniž ohlíží se jinde.
Je-li pitomá,
ničemná,
nesvůdná,
jalová
nebo rodí stále jen dcery,
anebo je-li manžel vrtkavý,
vezme si spolumanželku. Proto nechť se od samého
začátku snaží to odvrátit projevy oddanosti, řádnosti,
rozumnosti. Je-li však jalova, sama ho nabádá
k dalšímu sňatku.
A ve vztahu k spolumanželce nechť se ze vší síly
a třeba lstí domůže rozhodujícího postavení. A na tu
příchozí pohlíží co na mladší sestru. A velmi pečlivě
jí upravuje večerní zjev tak, jak si manžel zvykl. Její
vyjevenosti a pýchy ze štěstí manželského si nevšímá.
A přehmaty v chování k manželovi přehlíží.
Když však vidí, že si to sama uvědomila, tu ji pečlivě
poučuje. A vysvětluje jí mnohé zvláštnůstky o samotě,
leč na doslech manželův.
K jejím dětem je jako k vlastním. K přátelům
laskava. Svým příbuzným nedává přednost; jejím
příbuzným vzdává úctu.
Mezi více spolumanželkami nechť se přátelí s tou,
jež je jí blízka věkem a postavením.
A ponoukáním vyvolá hádku mezi tou, již manžel
vyznamenává, a dřívější jeho oblíbenkyní. A pak
ji podporuje. A skrze jednotu ostatních tu
vyznamenávanou znemožní, aniž sama do sporu zasahuje.
A hádá-li se i s manželem, cítíc se silna podporou,
povzbuzuje ji. A prohlubuje hádku. Slábne-li hádka,
tu ji sama rozdmychává. Jestliže však vidí, že se
jí manžel dvoří i dnes, pak se sama snaží o smír.
Avšak mladší nechť hledí na spolumanželku jako
na matku. Bez jejího vědomí nerozhoduje ani
o věcech, jež dostala od příbuzných. Podřizuje jí veškero
své chování. K manželovi uléhá s jejím souhlasem.
A nesděluje jiným, co pravila. Její děti má za lepší
svých.
O samotě si však manžela hledí víc. A nezmiňuje
se o žalu z urážek spolumanželčiných. A snaží se
v manželovi vzbudit zvláštní a hluboký zájem. Říká:
Vždyť žiji jen tímto blahem!
Leč lásku ani hněv nevykládá venku. Neboť
užvaněnou stihne opovržení manželovo.
Po uznání nechť se pídí tajně ze strachu před
starší. Tak praví Gónardíja.
Starší spolumanželku v nemilosti nebo neplodnou
nechť lituje a manžela má k témuž. Převládne
nad ní a domůže se postavení jediné manželky.

Znovazléhaná vdova je vdova, jež sužována slabostí
smyslů najde si znova rozkošníka dobrých
vlastností. A když se ho svévolně zbaví, řkouc si:
Nestojí za nic, tehdy chce jiného. Tak praví učedníci
Bábhravjovi. A bažíc po potěšení vskutku znova
najde jiného.
Ve vlastnostech a rozkoších je všechna slast;
tudíž odtud rozlišování. Tak praví Gónardíja.
Podle vlastní úvahy. Tak praví Vátsjájana.
Ona i její příbuzní očekávají od milence, že nelituje
výdajů uspořádá pitky, zahradní slavnosti, dary
a oběti a přátelské oslavy. Nebo platí své i její ozdoby
svými penězi.
Co se týče dárků z lásky, není pravidel. Opustí-li
dům z vlastní vůle, vrátí milenci všechno mimo dárky
z lásky; zapudí-li ji však, nevrátí nic.
V jeho domě se usadí co paní a vládkyně.
A k manželkám se obrací laskavě. K příbuzenstvu je
štědrá a mezi přáteli stále veselá. Projevuje zběhlost
v uměních a oborech a znalost mnohého. A je-li na
str.39

místě výtka plísní milence sama. A o samotě
s ním provádí Čtyřiašedesátero. A sama od sebe
pomáhá spolumanželkám. Jejich dětem dává ozdoby.
A má se k nim, jako by byly její. Nešetří květin,
vonných mastí, šperků a oděvů. Ani mnoha dárků
příbuzným a přátelům. A vyniká
ve společnosti,
při pitkách,
zahradních slavnostech,
výletech a radovánkách.
Manželku v nemilosti spolumanželky trápí;
a nechť se uchýlí v ochranu té, již má manžel v oblibě.
Nechť dává najevo své znalosti věd a oborů
veřejně, ano jí pro nemilost nelze v soukromí. O děti
manželovy pečuje co chůva. Sblíživši se s jeho
přáteli, projevuje svou oddanost skrze ně. V obřadech
víry budiž první, i ve zbožných slibech a půstech.
K příbuzným je vlídna, na sebe však příliš nehledí.
Na loži pak prokáže svou lásku podle jeho choutek.
Nevyčítá, aniž je nevrla. A smíří ho s tou, s níž
se poškorpil. Zařídí schůzku s tou, již tajně miluje,
a tutlá to. Jedná tak, aby manžel uznal: Ba, jsi oddaná
manželka, nikoli potvora.
A stůjž tu v téže souvislosti zmínka o harémech.
Komorník nebo komorná přinesou králi věnce,
vonné masti a oleje a vzácná roucha řkouce: To
posílají bohyně.
To vezma věnuje jim oplátkou svoje. A vyšňořen
prohlédne odpoledne všechny vyzdobené harémy
naráz. Tam podle času a místa a jak se hodí a podle
úvahy a rozpoložení vede veselé besedy. A pak si
prohlédne znovazléhané vdovy. A kurtizány, kuběny
a herečky. Ty jsou, jak řečeno, různých stupňů
a míst.
A komorné, provázeny služkami, přinesou králi,
když procitne z odpoledního spánku, pečetní prsteny,
masti a oleje a voňavky od ženy, na níž je řada,
a od těch, na něž se nedostalo a jež skončily s čmýrou.
Tu král oznámí, že vejde k té, jejíž dar přijme.
A při slavnostech jim všem prokáže patřičnou
úctu a káže jim podat nápoje; jakož i při hudebních
a divadelních představeních.
Ženy z harému nevycházejí ven; a vnější nejsou
vpouštěny dovnitř, leda zřejmě neobmyslné.
A chovat se mají snášenlivě.
Mezi mnoha manželkami
manžel má být spravedlivý:
hledí, aby neukřivdil,
aniž strpí zlo a faleš.
Nikdy jiným neprozradí,
jak se spolu milovali,
ani její vady těla
nebo obsah jejich sporu.
Příčinu nechť nedá k hádce
mezi spolumanželkami;
za vinici má vždy ženu,
která přijde se žalobou.
Jednu potajmu nechť laská,
jinou obdivuje zjevně,
další prokazuje úctu,
a tak těší každou jinak.
Ta má ráda toulky sadem,
ona rozkoše, ta dary,
ta zas pocty příbuzenstvu,
ona však spíš milkování.
Dívka však, jež zvládla zpupnost,
chovajíc se, jak se sluší,
ovládne i chotě svého,
první ze spolumanželek.

A tu končí hlava čtvrtá, Manželky.