Dobro a zlo samo o sobě není, jde o účelové hodnocení vázané na nějaký záměr.
Vedle toho jsou ještě ostatní hodnoty, pro daný záměr nezajímavé a nehodnocené.
Každá hodnota má tři úrovně: zanedbatelná, přiměřená a převládající.
Zanedbatelnou se nezabýváme, přiměřenou prožíváme a převládající rozhoduje a
další vlivy se neuplatní. Všechny tři úrovně může člověk ovlivnit nebo na ně
reagovat, možností je mnoho a lidé mají snahu vše dostat pod svojí kontrolu, třeba
i počasí. Jsou však události, které člověka a vše živé ohrožují, když dojde
ke smrti, tak hledá příčiny a když to jde, tak odstraní příčiny nehod.
Na život působí živly. Jsou to země, vzduch, voda a oheň. Můžeme k nim přidat
ještě elektřinu. Říká se „oheň je dobrý sluha, ale zlý pán“, to platí pro
všechny živly. Jsou určitě dobro, pokud nás neohrožují. Přírodní vědy zkoumají
živly, abychom je dokázali využít, aby nás neohrozily a aby znalosti dokázaly
využít i další vědecké obory.
Výběr dobra a zla je základem ideologií a kultů, ve vojenské přípravě byl
předmět ideologické přípravy nejdůležitější ze všech, abychom věděli, kdo je
naším nepřítelem a proti komu máme nesmiřitelně bojovat.
V době změn se dozvídáme, že máme na sobě pracovat a také, abychom se zbavili
svého ega. To můžeme splnit tím, že se staneme poslušnými vykonavateli vůle těch,
kteří si své ego ponechali. Jsem přesvědčen, že vlastním rozpoznáním dobrého a
zlého posilujeme své ego, svoji osobnost a své schopnosti. To si pak přenášíme do
dalších životů a naše zkušenost a vyspělost pak určí naše životní poslání.
Ještě se zmíním o ženách. Jejich údělem je spolupracovat a pomáhat. Jejich
autoritou, kterou následují, má být partner, manžel. Ten však musí mít jasno v
hodnotách, aby mohl být oporou své ženě, což nebývá. Pak se žena ve vztahu
stává dominantní a vztah funguje pouze když dokáží spolupracovat. Když je muž
pasivní, stává se doma závislým, iniciativu převezme žena a má snahu muže
ovládat. Přitom stačí málo, aby vztah fungoval. Muž musí být ve vztahu dominantní
nebo musí partneři spolupracovat, mít rozdělené úkoly a tím i pravomoci. Jako
souvěrci musí vyznávat stejné hodnoty a stejný životní styl, tomu se bude věnovat
článek „Komunikace a vztahy“.
|