články

blog, eseje, úvahy, psaní, články - ukončení

Perseus

Už končím se změnami a přeji si, aby změny ustaly, aby si svět odpočinul a aby lidé měli čas na rozpoznání a zhodnocení změn. Přesto mi ještě přicházejí "dodělávky", tak je sem ještě přidám. Co budu psát příště, to opravdu nevím.

Internet je skvělá věc, najdu na něm vše, co hledám. Informace o Perseovi jsem našem na Wikipedii a nestačil jsem se divit. Je to příběh plný symbolů a pro mne je klíčem k pochopení vývoje posledních tří milénií. Také obrázky obsahují celou řadu symbolů a některé z nich jsem schopen rozpoznat.


Perseus zabíjí Medusu	Perseus	Perseus a Andromeda
- reliéf z mramorového sarkofágu, umístěný v Maďarském národním muzeu v Budapešti		(Tizian)
(polovina 2. století)

Perseus, syn Dia a Danaé, je bájná postava a jeden z nejznámějších hrdinů řecké mytologie a zakladatel Mykén. Je taky předkem nejslavnějšího řeckého hrdiny Hérakla.

Původ
Králi Akrisiovi z Argu předpověděla věštba, že ho zabije jeho vlastní vnuk. Král se o svůj život bál, a tak poručil, ať jeho dceru Danaé zavřou do sklepení, kde nebude v kontaktu s žádným mužem. Ale Diovi bylo Danaé líto, a tak se do sklepení dostal v podobě zlatého deště. Danaé se narodil syn, který dostal jméno Perseus.

Když se Akrisios o vnukovi dozvěděl, společně s Danaé ho zavřel do sudu, který pustil na širé moře. Dopluli na ostrov Serifos a tam je našli rybáři, kteří je odvedli ke králi ostrova Polydektovi. Král si je v zámku ponechal.

Dobrodružství s Gorgonami
Když Perseus vyrostl, byl silný, a tak se král obával o svůj trůn. Proto ho poslal za Medusou, strašlivou ženou Gorgonou s hady místo vlasů a ohavným obličejem. Medusa je smrtelná, ale její sestry jsou nesmrtelné. Král řekl Perseovi, aby přinesl její hlavu, ale ať se má na pozoru, protože kdo se na ní podívá, ihned hrůzou zkamení.

Cestou mu Athéna dala meč z adamantinu, kterým lze Medusu zabít, a štít tak lesklý, že se v něm vše odráží jako v zrcadle, kterým se může na Medusu podívat, aniž by zkameněl. Od nymf dostal kouzelnou mošnu, která se přizpůsobí velikosti věci, které se do ní vloží, okřídlené střevíce, pomocí kterých může uletět jejím sestrám a Hádovu přílbu neviditelnosti. Když přišel na místo, uťal Meduse hlavu a ostatním dvěma Gorgonám zmizel.

Cestou zpět zabloudil a potkal Titána Atlanta, který držel nebeskou klenbu. Nevěřil Perseovi, že má Medusinu hlavu a tak mu jí Perseus ukázal. Atlás padl na zem a od té doby leží na tom místě pohoří se jménem Atlas.

Andromeda
Dále se cestou zastavil v Aithiopii, kde vládl král Kéfeus a královna Kassiopeia. Poseidon vyhrožoval, že obří mořský had zaútočí na jejich území. Podle věštby bylo nutné hadu obětovat královu dceru Andromedu, a proto ji nechali přivázat na pobřeží. Perseus ji našel, porazil obludu s pomocí Medusiny hlavy a Andromedu dostal za ženu. Andromedin bývalý nápadník Fíneus se na Persea rozzlobil, a tak ho Perseus nechal zkamenět. Společně s Andromedou odplul zpět na ostrov, kde vyrůstal. Král nevěřil, že hlavu přinesl, a tak mu ji Perseus ukázal. Perseus se společně s Andromedou stali vládci této říše..

Legenda o Perseovi je pokladnicí symbolů a abychom je rozpoznali, uvedu zde nejprve svoji verzi příběhu. Žádná legenda nesděluji celou pravdu, pouze k ní směřuje. Pereseus nezabil Medúzu, ale Médeu. Médeia nadaná magickými schopnostmi, založila Médskou říši, která se rozkládala od Středozemného moře a na východě zahrnovala také Persii. Časově zapadá do konce třetího tisíciletí před n.l. Podle historických pramenů rozvrátili a ovládli Médskou říši Peršané a to na základě Perseova vítězství v oblasti magie. Perseus zvítězil nad mnoha démony, kteří chránili Médskou říši, až se nakonec dostal k samotné Médei. Podle mne je Andromeda muž z Médské říše, Andros Médes. V textu staženém z Wikipedie jsem modře označil sdělení, která mne zaujala.

syn Dia - Zeus je časově zařazen později
zakladatel Mykén - Mykény byly v 2. tisíciletí př. n. l. jedním z hlavních center řecké civilizace a vojenskou pevností
předkem Hérakla - Perseus měl tedy děti
Diovi bylo Danaé líto - když mi je nějaké pěkné dívky líto, také bych jí nejraději udělal dítě.
ostrov Serifos - ten je spojován pouze s Perseem
se král obával o svůj trůn - proto dal svému chráněnci likvidační úkol, to králové dělají
s hady místo vlasů - to je pozdější legenda, na obrázcích je bezbranná žena
Athéna dala meč a štít - jakou měla motivaci?
Od nymf dostal mošnu - nymfy se pletou do všeho.
... a okřídlené střevíce - Perseus měl okřídleného koně Pegasa, kterého vzal Beránkovi
... a Hádovu přilbu neviditelnosti - no vida, přinejmenším byl nenápadný
Gorgonám utekl - hrdina, který uteče, vyhraje. Tyto bytosti ho zřejmě mohly ohrozit
Titán Atlanta nevěřil - kdyby Medúza měla takovou pověst, jistě by to Atlanta (Atlas) věděl.
Poseidon vyhrožoval - copak mu provedli? Riziko zde být muselo, aby mohl zachránit.
obětovat princeznu Andromedu - obětované princezny vždy ukončily magickou moc
Andromedin bývalý nápadník Fíneus - neměla ukončený vztah, likvidace byla snadná
Král Akrisios nevěřil - tento dědeček král ho za Medúzou neposlal.
Další symboly jsem našel na obrázcích.
Ve všech legendách se při stětí Médei dívá do zrcadla. Zde mu ho dokonce někdo drží.
Plášť mu vlaje, určitě by se před ničím nezastavil.
Stínaná postava není Medúza, ale klečící Médeia.
Na druhém obrázku je Perseus nahý a má pohlaví, na důkaz, že má pozemský původ.
V ruce drží hlavu Médei.
Na třetím obrázku je Androméda jen tak na tom řetěze zavěšena, jistě by se mohla sama vyvléci.
Peresus na obludou levituje, chybí zde kůň Pegas.

A co mi poví sám Perseus?

Legenda je plná symbolů, spíše je pravdivý film "Souboj Titánů", ve kterém boj proběhl v oblasti magie. Zase tak velký hrdila jsem nebyl, uměl jsem pouze likvidovat a stínat, to jsem prováděl pod vlivem mystifikace, přímé informace jsem neměl. Po této zkušenosti je zakázáno ovlivňovat člověka, který čistí duchovní svět, pak ale záleží na tom, jaké informace si získá, protože nějaký díl manipulace nebo iluze zde vždy je. V konfliktu a boji je vše problematické a sporně spravedlivé, určitě je lépe dát přednost dohodě, dobré komunikaci a harmonii. Direktivní soud a sankce z něj plynoucí nemohou být nikdy spravedlivé. Vinu však za své skutky necítím. Jednal jsem v dobré víře a pokud někdo mé úsilí zneužil, tak suďte jeho. Jakou vinu a odpovědnost nese ten, kdo jiné manipuluje ke konfliktu a násilí? Kdo jiné očerňuje, diskredituje a vyvolává nepřátelství? Kdo vyvolá konflikt a pak se někde schová?