medy-EU

BLOG - Pavel Němec, Brno, CZ

Problémy se vztahy

Společným znakem žen, o kterých zde píši, je funkce. Jde o učitelky a podnikatelky, které své řídící schopnosti uplatnily i ve své rodině:

Máme problémy se vztahy způsobené změnou podmínek. Nějak se budeme muset podmínkám přizpůsobit. Problém je v lásce, ta pozemská tělesná se nám někam vytratila, máme zde lásku nebeskou, ta ale partnerské vztahy neřeší. Další problém je v samotě a v sociálním zajištění. Týká se to snad všech, ale do věku 40ti let to ještě jde. Možná je to tím, že od 16ti do 40ti let jsou ženy krásné jako rozkvetlé květiny a pro muže přitažlivé. Když se jen trošku snaží, muže pro vztah najdou. Později už je to individuální.

Za zdroj problémů považuji změny životních podmínek a "předpisů" pro vztahy. Další okolnost si moc neuvědomujeme: ženy jsou přizpůsobivější a konformní. Ke svému životu potřebují autoritu, protože potřebují sdílet názory. Sledují televizi a Internet a vše, co se tam dozví, prezentují nekriticky jako pravdu, cestu a lásku. Dříve byl pro ženu autoritou muž, nyní je to televize. Muž, partner, manžel, se najednou ocitl v roli bez autority, odstavený a žena od partnera očekává, že se přizpůsobí. Žena v komunikaci chválí, hodnotí, napomíná, usměrňuje a nesouhlasí s chybnými názory svého muže. Žena nejlépe ví, co je v danou chvíli zapotřebí udělat, co musí dělat ona a co by měl udělat partner, protože domácnost je stále ještě její doménou stejně jako kdysi. Pro partnera není doma místo a tak mnozí odešli mezi popelnice a na hlavní nádraží, kde je tepleji, než v lese. Samozřejmě tím ženu zarmoutí, protože ona se o muže starala a vše mu dala, domácnost vedla jen pro něj a jeho dobro, zatímco on myslel jen na sex a mladý holky.

Muž po čtyřicítce také hledá uplatnění. Mnoho mužů svůj zájem od rodiny přeneslo do své firmy. Firma prosperuje a muž nosí domů penízky. Někteří muži s ochranitelským citem zase hledají náhradní zdroj své péče a také lásku a vše další, co doma nemají, snaží se najít jinde. Tak starší muži potěšení zájmem mladých žen se o tyto starají, finančně je podporují a těší se jejich přízni. Partnerky těchto citově a opatrovnicky založených mužů to nesou s nevolí, muže chtějí mát jen pro sebe a mají podezření, že je jim partner nevěrný, i když se k nim partner či manžel věrně vrací. Co s tím lze dělat? Jaké je řešení?

Poradit potřebují hlavně ženy: nejprve bychom si měli uvědomit, co od vztahu očekávají a zda opravdu mají zájem o vztah s mužem. Jaké mají sociální podmínky pro společný život a pokud spolu žijí, tak jsou mají ve vztahu roli. Vztah může mít mnoho podob, tak zda se na nějaké formě vztahu dohodnou. Pak nechat muže, aby do vztahu investoval, protože milujeme jen to, do čeho investujeme.

Ženám se asi můj článek líbit nebude. Vzpomínám si na začátek filmu "Nejasná zpráva o konci světa", kde se na začátku konstatuje: "Tak a přišli jsme o všechny ženy". Opravdu se mi zdá, že nám zcela chybí ženská energie. Jak by asi ženy po čtyřicítce reagovaly na moji nabídku: "pojď budeme se romanticky milovat". A naopak, od kolika mužů by žena takovou nabídku přijala? Kdybych se kterékoli ženy zeptal: "V čom bych se měl zlepšit?" Každá by ožila a určitě bych dostal mnoho rad, nejen "zejména zájmena".

A co s tím budeme dělat? Jak můžeme situaci řešit? Začneme tím, že si uvědomíme, co vlastně od vztahu očekáváme, nač je vztah ženy a muže dobrý a jaký vztah by byl ideální. Ve vztahu by měla být láska a sexík, věk nerozhoduje. Láska a touha po sexu není však samozřejmou součástí vztahu, je to odměna za dobrý vztah. Součástí vztahu je sociální solidarita, společné názory a společné zájmy. Také jde o to, zda jsou oba partneři schopni tomu druhému říci "mám tě rád-a a chci tě". Zda jsou schopni jeden druhého pohladit.
Řešení špatného vztahu je několik, například tyto:
1) partneři jsou schopni se dohodnout a odstranit vše, co jim v dobrém vztahu vadí. Pak může vztah pokračovat.
2) partneři nebo jeden z nich nedokáží komunikovat a shoda není možná. Pak se ani vztah napravit nedá. To když své názory obhajují svými argumenty a očekávají, že ten druhý změní názor, pochopí své chyby a uzná, že je špatným partnerem a nese vinu. Takový vztah se napravit nebo obnovit nedá.
3) vzít na vědomí narušení vztahu a nechat to být, zařídit si život sama pro sebe. V takovém vztahu funguje pouze sociální solidarita, jinak si každý žije svůj život.
4) mít jiný vztah jen pro pěkné chvíle. Při občasném setkání se snažíme být milí a vstřícní, neděláme problémy a nemáme žádné požadavky na partnera. Tak můžeme prožít lásku a máme naději, že se nás partner v nouzi zastane a pomůže. Také my jemu.