11.11. Osvobození

My lidé hodnotíme svoji situaci jen podle změn. Člověk prý si zvykne i na šibenici. Svůj stav nejsme schopni hodnotit jako dobrý nebo špatný, prostě je jaký je. Vidíme jen změny. Bylo lépe, bylo hůře. Snažíme se, aby bylo lépe a věříme, že lépe bude. Co udělat proto, aby lépe bylo? Přišli reformátoři a přednesli své vize. Dopadli špatně, protože zlý stav světa není dán nevědomostí, ale tím, že to někomu vyhovuje. Řád světa je nastaven likvidačně.

Lze odhalit a odstranit sebelikvidační příčiny v našem životě? První dvě jsou tyto: chybí arbitrážní moc, která by usmiřovala mocenské skupiny a současně jsou všem odebírány existenční možnosti, především peníze. To vede k boji mezi skupinami a mezi lidmi vůbec, jde o likvidační boj o přežití. Jak bohaté státy likvidují životní podmínky okolních států, provokují stěhování národů. Přistěhovalci jsou velkou zátěží a jde pouze o důsledek globalizace a absence schopnosti napravit problémy světa a osvobodit člověka.

Co tedy dělat pro vlastní osvobození? 1. ponechat zisky tam, kde byly vytvořeny, neodvádět je do nadnárodních bank. 2. uvědomit si, že žádný subjekt (člověk ani skupina) sám sebe nehodnotí jako zdroj zla.  3. upustit od kolonizace a okrádání jiných skupin a národů. 4. zrušit sankce (vězení, pokuty) a uvolnit prostor pro alternativu.

Hledat možnosti, jak tyto nyní nereálné požadavky, realizovat. Prvním krokem je tyto požadavky akceptovat a vyhlásit jako dlouhodobé cíle. Druhým krokem je vytvořit celý model perspektivního správního systému na základě multikulturního uspořádání světa a třetím krokem je předání programu příští generaci k realizaci.

)