BLOG - Pavel Němec, Brno, CZ

131228 Na jaké energii má fungovat svět?

V Kronice lidstva a snad i celého vesmíru je záznam o sporu mezi bohy, na základě jaké energie má fungovat svět. Dotaz je nepřesný a jako vždy v magii musíme udělat malý krok vedle, abychom pochopili správný význam. Jde o to, zda má správa lidské společnosti a také praxe duchovního světa fungovat na donucení nebo odměně. Také to znamená, zda má společnost produkovat negativní energii nebo pozitivní a zda má tedy fungovat na principech strachu nebo lásky.  Tím prvním byl Kristus a druhým Stvořitel. Tehdy se dohodli pouze na tom, že to prověří lidská praxe a spor trvá dosud.

Nyní už víme, že společnost, kde převládne násilí, je sebelikvidační. Uvnitř narůstá napětí a současně s tím i obrana proti změnám v mnoha formách, ale jakmile napětí překoná určitou mez, systém se ocitne v mocenském chaosu a sebezničujícím násilí. Ohrožení lidé se rozutíkají do okolí a problémy si nesou s sebou. Nastane stěhování národů a nové generace zakládají nový svět, ale často na základě stejného řádu a stejných chyb.

Tak se mi jeví, že ony energie, spíše emoce, jsou stavem společnosti na základě předchozího vývoje. Když společnost funguje, převládá spokojenost a tvůrčí záměry. Když společnost nefunguje a mocenské posty se udržují sankcemi a násilím, převládá snaha pomstít se a přežít. Láska a strach zde opět vyřešeny nejsou. Napadá mne "cukr a bič". Pak je řešením onoho božího sporu odpověď: láska i strach mají své místo i roli ve správě každého systému. Láska jako pozitivní vztah k fungujícícmu systému, který dává vše, co očekáváme a ještě něco navíc, strach ze všeho, co by mohlo systém narušit.

A v jakém systému jsme spokojeni? Může systém fungovat tak, aby všem vyhovoval? Každý člověk je jiný a tak hledá něco jiného. Nelze všechny přinutit jít jednou cestou. To vše vychází z předpokladu, že člověk je pánem své planety, správně dokáže využívat možnosti své planety, chránit ji a uspokojovat své oprávněné požadavky. Pokud bychom uznali, že toto splňují národy žijící ve shodě s přírodou, tedy ti, které civilizace nazývá barbaři, pohané, primitivové a necivilizované animální skupiny, pak už nám jen zbývá vyhodnotit civilizaci. Budeme hledat ideální formu civilizace, vrátíme do ní lásku i strach, ale  na správné místo. Začneme systémem dělené moci a respektování soukromí na všech úrovních. Prvním krokem asi bude vytvoření svého malého království a ráje srdce svého.