Blog

3.9. Cesta 1 - začátek

Hledal jsem nejvyšší priority člověka, tedy co všechno člověk potřebuje k tomu, aby byl spokojený a měl pocit, že má vše ke svému uspokojení. Našel jsem priority: zdraví - štěstí - peníze a láska (i sexík), pro každého v jiném pořadí, pak možnost uplatnit své schopnosti a být za svoji práci oceněný, pak také mít své soukromí a možnost žít v něm bez kontroly podle svých potřeb a představ. Mít čas i peníze na všechny své potřeby a aktivity. Předpokládám, že toto každému ke spokojenosti stačí s tím, že každého uspokojují jiné prožitky a emoce. Když toho dosáhne, uzavře kruh a životní etapu a může začít na vyšší úrovni. To považuji za subjektivní východisko i cíl každého člověka a snad i každý subjekt a beru to jako východisko pro životní pouť člověka. Direktivy s tím spojené, tedy moje    doporučení i nedoporučení nazávám "Kult stvoření", aby nám to fungovalo.

Když máme vše, co potřebujeme ke spokojenosti, můžeme se vydat na cestu. Před každou cestou musíme znát cíl. To znamená znát svoji životní roli, důvod, proč jsme zde. Někdo s námi jistě počítá a nedovolí, abychom šli jinam. Ten někdo bývá nejčastěji vlastní rodina, rod a kult, naši duchovní průvodci, málokdy jsme to my sami. Naše okolí od nás cosi očekává a my to máme přijmout. V lepším případě jsme sociálně zajištěni a plníme své životní poslání. V případě horším se musíme snažit vydělávat peníze pro přežití v činnosti, která je našemu životnímu poslání vzdálena - ale i to se už řeší. Naše životní cesta je tedy určena a my máme po ní jít. Když nejdeme, nedaří se nám.

I když jdeme každý jinam po jiné cestě, může být každá cesta stejná, na každé najdeme nějakou tu hospodu, lavečku, partnera, dědečka loudícího buchtu, zrádné kamarády, princeznu a jejího draka, zakázanou komnatu i stolečku prostři se. Stačí tedy jen tyto pohádky připomenout a uvědomit si, že stále platí.

Včera, 7.9.2013 mne oslovily duchovní bytosti a nabídly mi funkci "velekněz boha Stvořitele" s úkolem založení a vedení "kultu stvoření". Dnes jsem to přijal a připravil rituál přijetí. Zástupci pozemských kultů přišli a předložili mi své požadavky, které jsem zapsal:

Pozemské kulty, ve shodě s pozemským stvořením, požadují: 1) volnou tvůrčí cestu na základě poznání a pochopení pozemského stvoření. 2) volný přístup k poznání a moudrosti. 3) možnosti plnění životního poslání. 4) spravedlivé ohodnocení a finanční (sociální) zajištění. 5) schopnost dosáhnout uspokojení z dokončené práce. 6) v soukromí nerušeně užívat radostí a potěšení včetně lásky a sexu.

S tím souvisí možnost věnovat se pozemskému stvoření jako schválené existenční formě a společné řešení vztahů všeobecně. Zdají se to být samozřejmosti, ale samozřejmé to není.

Pokračování.

)