 |
Blog 2014 |
|
Fenomén Kristus |
||
| U Krista obvykle duchovní hledání člověka končí. On zastupuje zájmy vesmírných mocností a na této planetě je v tomto ohledu nejvyšší bytostí. Charakterizují ho dva duchovní principy: princip vznešenosti a jediné duchovní cesty. Na těchto dvou principech je založena jeho cesta a následně celý monopol duchovní i světské moci. Sociální, mocenské a politické vztahy jsou uspořádány hierarchicky a vždy je určeno, kdo je komu ve své vůli nadřízený. Celý systém je podřízený zájmům vesmírných bohů snad z Plejád, kteří vidí v pozemském plnohmotném člověku potenciálního konkurenta a nepřítele. Tento systém zde blokuje lidský tvůrčí potenciál, člověka mění na biorobota požadavkem odevzdání svého já Vyššímu Já, odstranění Ega a oslabení osobnosti. Na konci hierarchie jsou zcela bezprávní jedinci a zlepšení postavení je dáno zasvěcením ve shodě s akceptováním tohoto účelového systému. | ||
| Lidé mají volbu jako vždy. Buď budou akceptovat správní systém, pak mají naději na dobré sociální podmínky a věčný život nebo odmítnutí systému a svobodu za cenu strádání nebo také revoltu za cenu hrozby sankcí. Tento systém budovali Staří Peršané po přijetí Krista, po rozvratu Médské říše, Babylónu a ostatních starověkých říší, dále vybudováním Římské říše a jejího správního systému, který se dosud přesunuje na nejmocnější a nejvlivnější pozemské státy, ty vyčerpá a způsobí jejich rozvrat a zánik. | ||
| V roce 1840 skončil mandát vlivu Plejád. Od této doby zde na planetě působí obrodné procesy likvidované válkami a revolucemi, disreditací, manipulací, překrytím a dalšími mocenskými nástroji. Vše bylo promarněno právě kvůli fenonénu Kristus, na který se časově omezený mandát vesmírné moci nevztahoval, Kristus je považován za pozemský subjekt. Jeho moc je založena na zákazu a likvidaci každé alternativy (sekty). | ||
| Alternativou je čtyřčlenná společnost s omezenou hierarchií. Nahrazuje systém pyramidální s jedinou boží autoritou na vrcholu. Pro příští věk je alternativa povolena a úkolem pro příští věk je návrat životních hodnot a moci pozemským lidem. Je zde však riziko způsobené nepřipraveností člověka na náročné role a jeho potřebou nekritického akceptování vyšší autority. Nové úkoly bude připravovat omezený počet osob a ti, kdo potřebují být vedeni, budou pokračovat ve starém systému. | ||
 |
|
|