|
|
Jsou čtyři
artefakty, velmi vzdálené a mají podobný tvar: trnová koruna, gordický uzel a
turban. Tím čtvrtým je pak propletenec sociálních vztahů lidstva, kdy ve vztahu je
každý někomu nadřízený a někomu podřízený, pokud není v pozici rezignujícího
bezdomovce nebo pravicového anarchisty.
Gordický uzel nikdo neviděl, ale každý ví, jak vypadá. Je to provázek do
sebe zapletený tak, že nelze najít ani začátek, ani konec a zobrazuje se jako turban
spínající šátek na krku a kus látky zdobící hlavu vypadá stejně.
Jde o model uspořádání sociálních vztahů člověka a vlastně všech
bytostí vyjadřující formu spolupráce. Každý z nás má nějakou roli se kterou je
nadřízený i podřízený v rámci sociálních vztahů i tvůrčího procesu
veškerého snažení. Císař, který se domnívá, že celý svět slouží pouze jemu a
on na všechny lidi může zapomenout, se stává stínem v dějinách. O symbolu a
podobnosti turbanu a trnové koruny, kterou nesl Ježíš, bychom mohli napsat tlustou
knihu, ale kdo by ji byl ochoten číst?
A co Bůh, komu ten je podřízen? V čí prospěch jedná? Kdo má z jeho
existence užitek? Kdo má užitek z existence Boha? Jak se mohl Stvořitel obejít bez
církve? K čemu Bůh potřebuje církev, když je všemocný? A když je Bůh přítomný
všude a ve všem, proč hledáme k němu cestu? |