Ještě musím vysvětlit, v čem se liším od jiných mystiků a fantastů. Mnozí mluví o lásce andělů, o vyšších dimenzích, o světelných bytostech a jiných vesmírných entitách, já prosazuji moc, úspěch a pohodu pozemského člověka, respektive všech pozemšťanů. Vesmírné vetřelce nemusím a nepodporuji.

Nejdůležitější ze všeho je život sám a jeho kvalita. Nositelem života jsou bytosti, tedy i člověk, aby život nezanikl, žijeme v sociálním systému, který má 16 úrovní: (4: bytost, skupina, planeta, vesmír)
krát (4: zadavatel, tvůrce, realizátor, spotřebitel). Pro každého z nás je důležité zdraví a charakter jako rys osobnosti, pro život pak uplatnění schopností a životní styl jako zdroj prožívání emocí, lásky spokojenosti, radosti a příjemných tělesných pocitů. Když si toto uvědomíme a ujasníme všechny souvislosti, pak můžeme začít řešit svůj vlastní život, životní poslání, plány, hodnoty a priority.
Každý jsme jiný, máme jiné životní předpoklady, především talent, schopnosti, paměť, znalosti a také potřeby žít určitým stylem života. Pak záleží na tom, jaké podmínky nám svět připravil a jak je dokážeme vyhledat a využít. Možnosti jsou omezené a mnozí se je snaží získat bojem. Lepší je ale vytvářet možnosti nové a další.
Lidské tělo je dokonalý boží chrám, ve kterém každá buňka zná svůj program a spolehlivě jej plní. Staré buňky se rozpadají, ale jejich hmota je využita pro stavbu buňky nové. Mnohé tělesné funkce, například početí, jsou řízeny duchovním světem. Tělo je tak dokonalé, že vzbudilo závist vesmírných bytostí a tak jsme se dozvěděli, že naše tělo je hříšné. Nebudeme si této závisti všímat a své tělo budeme milovat a pečovat o něj. Tělo je také skvělou hračkou a dokáže nám dát krásné pocity.

Můžeme zde pobývat jako hosté a starat se jen o své přežití, ale každý z nás má snahu se prosadit a uplatnit své schopnosti. Je dobře, že si přejeme být příznivě hodnoceni, motivuje nás to k dobrému jednání ve prospěch okolí i společnosti. Na svět přicházíme se svými schopnostmi i úkoly, které zde máme plnit a každá práce může být životním posláním. V dobré společnosti každý z nás plní úkol, se kterým vstoupil do života a cele se mu věnuje, vždy nad rámec svých povinností. Snažíme se, abychom byli úspěšní a abychom získali také finanční ohodnocení.

Pak je zde ještě velká oblast vztahů, ve které se jen obtížně pohybujeme. Máme problémy s komunikací, o mnoha záležitostech nejsme schopni se svými partnery mluvit. Vztah si můžeme zjednodušit tím, že jej realizujeme jako spolupráci. Řešíme, co žádáme a nabízíme a stejně tak co žádá a nabízí partner. Blaze těm, kteří se dokáží na všem dohodnout a vzájemně si vyhoví. Jde také o to, že každý vztah vyžaduje svoji vlastní míru naplnění, nemůžeme být s partnerem stále, ale když jsme spolu málo, strádáme.

Každý, kdo si vyřeší tyto souvislosti svého života, vydá se na cestu duchovního a osobního růstu správným směrem. Pak ještě je nutné rozpoznat správně oblast myšlenek, každá myšlenka může být tvůrčí nebo destruktivní, proto do světa budeme vysílat pouze myšlenky příznivé a vše špatné odmítneme. Spolupráce s duchovním světem má stejná pravidla jako spolupráce s bytostmi lidskými. Na těchto základech pak můžeme rozvíjet svoji osobnost.