lg_historie.jpg (11652 bytes)

Problém peněz

lg_menu.gif (1813 bytes)
  Rád bych vás upozornil, v čem spočívá problém peněz. Peníze jako zástupná hodnota a platidlo je současně nástrojem pro rozdělení vytvořených hodnot, současně měřítkem kreditu a také symbolem, který je a není a navíc prostředkem k politické správě škol, úřadů, zdravotnictví a jejich údržbě, pak také nástrojem sociálního zabezpečení. Možná ta okolnost, že peníze jako platební a kreditní symbol jsou a nejsou, je naše záchrana. Dvě vlastnosti peněz jsou totiž pro lidskou společnost likvidační. Jde o funkci zajištění funkce společnosti a naproti tomu nositel kreditu, to znamená, že peníze má ten, kdo si je zákonnou cestou zaslouží.
  Připadá nám to jako samozřejmost, ale představte si, že by například dlažební kostky měly také tyto dvě vlastnosti: prostředek k udržení společnosti a současně nositel kreditu. Boháči by měli plný dvůr dlažebních kostek a lidé by volali: potřebujeme vydláždit tržistě! Boháči by volali: když budete moc pracovat, budete mít dlažební kostky na vydláždění tržiště. Politici by museli vymýšlet dlažební reformy, například by nedláždili dva metry širokou cestu, ale jen metr padesát.
  Nebo kdyby stejnou hodnotu měly plastové tašky: boháči by měli plné skříně plastových tašek a lid by volal: dejte nám plastové tašky na nákupy v sámošce! Boháči by volali: plastových tašek je málo, sami jich nemáme dostatek!  Moc pracujte, zvyšujte HDP a bude plastových tašek dostatek! Politici by pak vymýšleli úsporné programy a lidé by chodili nakupovat s vlastními batohy a kufry.
  Jeden vážený pán se rozhodl, že si udělá v břichu velkou díru a naplní si ji krví. Tak si do té své velké díry v břichu napustil plno krve a játra volaly: máme málo krve! Mozek taky volal a další orgány, ale díra v břichu volala: krev je moje, musíte se více snažit, abyste ji také měly, vy líné orgány! Musíte více pracovat! Opět jedno kulhající přirovnání, tak jinak, třeba tramvaje:
  Tramvaje se staly modlou a známkou úspěšnosti. Jeden boháč jich měl mnoho ve své velké vozovně. Byl na ně hrdý, protože kdo měl tramvaje, byl "hóch". Lidé volali: nemáme čím jezdit do práce a za zábavou! Ale boháč je napomínal: musíte více pracovat, podívejte se, jak jsem byl pilný, mám mnoho tramvají a vy jste byli líní, nemáte žádné. Já mám své tramvaje za odměnu, že jsem správně hospodařil.
  Nebo naopak: démanty: boháči nosili samé démanty a lidé prosili: dejte nám také démanty, bez nich jsme odsouzení k živoření a ke smrti hladem! Musíme nosit na krku démantové náhrdelníky! Bez nich se neobejdeme! Ale boháči oponovali: musíte více pracovat, být pilní, bez práce démanty dostat nemůžete! Podívejte se na nás, vezměte si z nás příklad, jaké máme démanty, protože jsme byli pilní, vy jste lenošili, zatímco my jsme podnikali! Pracujete a budete mít moc démantů, jako máme my.     
  Peníze mají dva velké háčky a tak se lidé o ně přetahují: my jich máme moc, protože si je zasloužíme a chceme další, jsme podnikaví, volají liberálové. My potřebujeme peníze na školství a zdravotnictví, volají politici. A my potřebujeme peníze na živobytí, koukněte, jsou plné obchody a my si nic nemůžeme koupit, volají lidé a čekají, co na to řeknou politici. Problém je tedy v tom, že lidé potřebují peníze, aby si rozdělili zboží z obchodů přeplněných zbožím, ale peníze nemají, protože si je nezasloužili, peníze totiž mohou mít pouze ti, kteří si je zasloužili, a to jsou bohatí, protože peníze dělají peníze. Tak proti sobě stojí dvojí funkce peněz: kreditní a směnná.
  Znám i řešení, jak z toho ven, ale to známe všichni: obě role peněz se zase musí spojit v osobě rodu, který se bude starat o celý region, zdraví o vzdělanost všech lidí toho regionu a jeho prosperitu.
  Ono to ale s kreditem bude jiné. Kdo si kredit zaslouží, bude spokojený, v pohodě a zdravý. Ostatní se budou honit, budou nespokojení, mrzutí a v depresích. A na penězích to až tak záležet nebude.