Pavel Němec |
|||||||
|
|||||||
076. Bolest Sláva bolesti, nebo snad ne? Tělesná bolest provází poškození organismu, varuje nás před nemocí a informuje o procesu uzdravení. Proto ta chvála. Důkazem o velké dovednosti tvůrce člověka je míra citu nervového systému. Ve stavu zdraví má celá nervová soustava správnou míru pocitu nervové citlivosti. Myslím si, že v mozku existuje orgán, který nastavuje správnou citlivost nervového systému. Nás ovšem zneklidní jak necitlivost, tak přecitlivělost, tedy bolest. Bolest nám signalizuje, že něco není s našim tělem v pořádku. Na každou bolest bychom tedy měli reagovat jako na varovný signál. Nepříjemné jsou prudké bolesti, které nás okamžitě vyburcují. Pozornost musíme věnovat i trvalému pobolívání. I to je závažným signálem, že není něco v pořádku. Základní vědomosti o tělovědě nám pomohou poznat, co a proč asi bolí. Můžeme být přepracovaní, ztrhaní. Bolí nás něco z únavy? Pak stačí si odpočinout. Bolí nás břicho? Asi jsme něco špatného snědli nebo nás trápí nadýmání. Některou bolest známe. Na jinou, kterou dosud neznáme, bychom měli vhodně reagovat. Třeba, že se poradíme v rodině co s tím. Se zdravotnictvím to snad nebude nikdy tak zlé, abychom se nedočkali pomoci. Důležité jsou preventivní prohlídky. Kdo by se nebál bolesti? Jenže k zubaři se alespoň jednou za rok musí. Prevence je mnohem důležitější než náprava následků nemoci. Prevence to nejsou jen preventivní prohlídky, je to také správná životospráva. Vhodná dieta, jíst přiměřeně, přiměřeně pohybu i odpočinku. Bolest se může týkat i duchovních a emočních prožitků. Bolest duše se těžko hojí a obvykle na to člověk sám nestačí. Neměli bychom být lhostejní k duševní bolesti, kterou prožívají lidé kolem nás a měli bychom i zde projevit svoji solidaritu. I zde je nutná prevence, která spočívá ve vytvoření dokonalé společnosti, ve které bude duševní bolesti co nejméně. Když už jsme u těch nemocí, zmíním se i o léčitelství. Vědecká medicína umí léčit téměř všechny nemoci pomocí léků a lékařských zákroků. Nemocné tělo však obvykle se dokáže uzdravit samo, pokud má dostatek energie a pokud se současně odstraní příčina nemoci. Tuto službu poskytují lidoví léčitelé. Předají lidem energii a lidské tělo je pak velmi často schopno se samo uzdravit. Duchovní bytostí, která se věnuje léčbě člověka je Ježíš. Nemoc často souvisí se stavem duše. Lidé se zatíženým svědomím, lidé, kteří ztratili radost ze života, podlehli skepsi nebo beznaději, ztrácí životní energii a už to vede k onemocnění. Věřím, že v dokonalé společnosti vymizí téměř všechny nemoci a to nejen z posledně zmíněného důvodu. 077. Zmatek Opakem řádu je zmatek, chaos. Souvisí to i s turbulencí, ale turbulence obsahuje řád, který nejsme schopni postihnout. Zmatek je však stav, ve kterém přestaly působit řídící a ověřovací principy, protože mnoho dějů probíhá současně a řídící prvky se nestačí uplatnit. Ke zmatku dochází všude tam, kde lidé ztratí přehled a kontrolu nad situací. Zmatek se v mé představě pojí s velkým pohybem. Lidé pobíhají sem a tam a svůj neklid přenášejí na druhé. Protože se zmatek snadno šíří a posiluje, propadnou nakonec zmatku všichni lidé. Ve zmatku lidé vykonávají činnost, která nemá žádný déletrvající význam. Něco postaví, ono to spadne, něco přinesou, jiný to zase odnese, něco otevřou, pak to zase rychle zavřou, důvodem je strach z čehokoli, co nejde zastavit. Možná, že by řešení bylo, ale samotný zmatek zcela vylučuje uplatnění jakéhokoli řešení. Ono to nakonec nějak dopadne, situace vykvasí, nebezpečí přejde, možná, že jsou mrtví a zranění, ale mnohem horší jsou následky samotného zmatku, který se změnil v paniku. Kde všude byl zmatek? Na burze, při živelných pohromách, při neštěstích, každý v tu chvíli myslel na záchranu života a zdraví svého popřípadě svých dětí a méně už na majetek. A jak se zmatku vyhnout? Předvídavostí. Všude, kde jde o zdraví lidí, o majetek nebo jiné hodnoty, předvídat možné rizikové situace, včas jim předejít a pro případ krize promyslet předem postup jejího zvládnutí popřípadě ho nacvičit. 078. Provokace Tam, kde chceme, aby došlo k nějaké činnosti, použijeme princip provokace. Vytvoříme takové podmínky, aby proběhl nějaký jev, který bychom mohli dále řídit a šířit. Opakem provokace je vyčkávání. Nejčastěji se provokace používá v politice a v konfliktu. Tam, kde se bojíme nějakého průběhu, připravíme se na něj a pak ho vyprovokujeme, aby proběhl pod naší kontrolou a řízením. Provokují se laviny, nemoci, společenský neklid, vojenský konflikt a jiné zajímavosti. Pokud jsme cílem provokace, jde o to, zda se necháme vyprovokovat nebo ne. Jak poznat provokaci? Nejspolehlivějším měřítkem je výhodnost průběhu akce pro provokatéra. Obvyklým dotazem nejen právníků je "komu to slouží"? Kdo z toho bude mít užitek ? "K čemu to má přispět"? Když se shodí lavina, ví se, že je to ve prospěch lyžařů a turistů na svahu pod kopcem, kteří včas v pohodě odešli. V případě společenského nepokoje také nebývá těžké uhádnout, komu provokovaná akce poslouží. Provokovat nás mohou i na ulici i doma. Soud totiž posuzuje hlavně prvního útočníka, hledá toho, kdo zaútočil, kdo použil násilí, kdo byl první. Že onen první byl dlouho provokován, to je obtížné posoudit a málokoho to zajímá. Pokud nás někdo chce vyprovokovat k násilí, nejlépe jej sami vyprovokujeme svým nezájmem a nevšímavostí. Přejdeme vše bez zájmu. Provokatér pak musí znásobit své úsilí. Mezitím však jistě najdeme řešení. Provokujme tedy kde je to vhodné a nenechejme se vyprovokovat k něčemu, čeho bychom později litovali. 079. Médium Médiem může být člověk sdělující informace z duchovního světa, médiem jsou i sdělovací prostředky, které nám sdělují vůli moci, co máme vědět, co si máme myslet. Médium jsou také označovány střední hodnoty nějakého jevu nebo materiálu. Médium je tedy jakýsi prostředník, ovšem s vlastním vlivem na přenášené informace nebo vlastnosti. Pro médium jako zprostředkovatele duchovní inspirace platí vše co je napsáno o intuici a telepatii. Přenos přes médium je oboustranný. Médiem pak je mág, šaman, pochopitelně telepat, jasnovidec, psychotronik, kartářka, média vystupují na spiritistických seancích. Dobré médium přenáší dobře a zřetelně sdělené informace. Všechny informace z duchovního světa by měly být ověřeny od více osob, od více médií. Médiem totiž často nebývá jen onen člověk, ale na druhé straně i spolupracující duchovní bytost. Přes dvojí médium už jistě se může ve sdělených informacích objevit iluze. Pokud však média vystupují v kabaretech, slouží tam často jen pro naši zábavu a potěšení z dovednosti iluzionistů. 080. Diference Rozdíl neboli diference se vždy týká souměřitelných jevů. Nebudeme se jistě zabývat diferencí mezi rajským jablíčkem a šicím strojem. Rozdíl nás zajímá především v otázce volby. Máme se rozhodnout mezi dvěma jevy nebo prvky, pak zjišťujeme a hodnotíme jejich rozdíly, diference. Máme si vybrat mezi košilemi, prkny, ženami, žáky, nápoji nebo jídly, zajímají nás jednotlivé diference, čili rozdíly. Diference se mohou týkat několika kvalit, u prkna posoudíme jeho kvalitu, čistotu, délku, šířku, materiál, opracování a pak na podlahu přibijeme to lepší. Jednotlivé diference tedy pak vyhodnotíme s ohledem na potřeby které máme, na kvalitu a množství, které hledáme. Je-li sledovaných hodnot více, pak onomu výběru říkáme hodnotová analýza. Při hodnotové analýze vybereme všechny kvality, které nás zajímají, může jich být třeba deset, seřadíme je podle důležitosti a pak vyhodnotíme vše, co nás zajímá a co vyhodnotit lze. Máme si vybrat mezi dvěma ženami? Je jistě důležité, zda hledáme pracovnici nebo partnerku. Pokud pracovnici, bude nás zajímat její vzdělání, praxe, schopnosti, dovednosti, pečlivost, možnost práci se věnovat a podobné souvislosti. Hledáme-li partnerku, bude nás zajímat její vzhled, přitažlivost, schopnost soužití, společné zájmy a podobné vlastnosti. Se slovem diference souvisí i diferenciace, neboli roztřídění na základě rozdílů. Ta se provádí tam, kde je mnoho prvků ze kterých máme sestavit nové soubory. Můžeme třídit programy na počítači do adresářů, ovoce na prodej podle kvality, žáky do tříd podle studijních předpokladů, materiál podle vlastností, třídit se dá leccos. I naše poznatky. Ty třídíme dost často. |