 |
Perspektivismus |
|
 |
1 | |
| 10 | Poučení z krize |
|
| Římský
systém vyústil do současné krize. Nastal souběh krizí v mnoha oblastech a
postihl všechny státotvorné nástroje. Zasáhl také všechny úrovně magie a právě
v oblasti magie se situace řeší. Situace připomíná mazání zavirovaných programů
v počítači. Vyburcoval k aktivitě i vesmírné mocnosti, které si zde svoji moc
několikrát pojistily. Pokud nechceme, aby se utrpení, bezpráví a násilí opakovalo,
musíme ukázat na vše, co nechceme, a včas, za dobré paměti, nabídnout řešení.
Naše řešení pak prověří nový věk. Následující zásady nám mohou připadat
jako samozřejmé: 1) konzistentní společnost společnost se několikrát rozpadla, to vždy, když elita zapomněla na zbytek světa, přestala se zabývat plebsem, ponechala chudé svému osudu. Pak se vždy našel nějaký rebel, který pozvedl lid a mocným způsobil problémy. Obvykle to skončilo fyzickou likvidací části elity a ztrátami na životech. Dvě sociální vrstvy jsou málo, alespoň čtyři základní a větší počet sociálních úrovní. 2) střední vrstva dvě vrstvy byly trvale udržovány také likvidací střední vrstvy, která byla zdrojem hodnot především v roli podnikatelů. Právě absence střední vrstvy vedla k úpadku společnosti. Živnostníci a podnikatelé jsou kromě produkce hodnot i tvůrci životního stylu. 3) vzdělanost římský systém se zaměřil na udržování poddanství plebsu a tomu podřídil i školství. Školní osnovy nepřipravovaly na mnohé profese, zejména v oblasti humanistické. Je prokázáno, že vzdělanost společnosti je jednou z opor prosperity. Školství musí podporovat moudrost a růst osobnosti. 4) přímý výkon moci skutečná reálná moc se zcela oddělila od zbytku společnosti také tím, že vytvořila zástupnou moc ve formě politické správy. Kromě toho politickou moc rozdělila na pravici a levici, zatímco správa musí být konzistentní a řešit správu společnosti napříč celým politickým spektrem. Řešením je zrušení zástupné moci a vytvoření samosprávných regionů ve kterých budou správní moc realizovat přímo bohaté a mocné rody s vlastní odpovědností za prosperitu celého regionu. 5) rozdělení peněz na osobní spotřebu a na investice majitel továrny jednal s penězi továrny jako by to byl jeho soukromý majetek a ve svévoli majetek vybral a způsobil bankrot továrny. Nazýváme to tunelováním, některé případy byly trestány, je však nutné rozdělit peníze na prostředky firmy a osobní dispozici, aby se tunelování zabránilo. 6) veřejná kontrola toku daní není asi možné zajistit úplnou kontrolu veřejných financí, ale tok daní je nutné podřídit veřejné kontrole tak, aby každý plátce daně mohl spolehlivě kontrolovat veškeré pohyby peněz z daní. 7) právní stát nikdo nebude vyžadovat výhody, na které nemá podle zákona nárok a nikdo nebude omezovat kohokoli způsobem, který zákon nepředepisuje. Zákon musí být společenskou smlouvou, nikoli diktátem lobistů. 8) náboženská svoboda vyznání jakékoli duchovní autority je sice zajištěno zákonem, ale omezeno vlivem církve. Skutečná náboženská svoboda nastane až po zrušení duchovního monopolu velkých církví. 9) žádné války, revoluce ani genocidy války jsou účelovou záležitostí k prosazení změn ve společnosti, pro likvidaci střední vrstvy, snížení lidnatosti a zničení vytvořených hodnot. Války zaniknou, až se vojáci naučí zabíjet své vlastní velitele. 10) náprava finančního systému fianční systém musí být ve shodě s karmickým kreditem a kreditním systémem podle veřejného mínění. Vyplácení úroků z vkladů je nesprávné. Všichni mají mít dost peněz na vše, aby si nemuseli půjčovat. 11) plánované hospodářství, ne volná ruka trhu prvky plánovaného hospodářství se osvědčily, zatímco "volná ruka trhu" vnesla chaos do ekonomiky. Státní správa musí být mocensky nadřízena všem ekonomickým subjektům. 12) role Internetu společnost změnila každá nová informační technologie, například vynález knihtisku a nyní také počítače a Internet. Přístup na Internet musí být zcela svobodý pro vkládání i čtení dat. Nesmí se zde uplatnit ani cenzura, ani blokování, ani zavirování. 13) rody a komunity sociální uspořádání existenčních skupin musí být ponecháno vůli osob, což bude dáno především kultem, tedy náboženskou příslušností. Naše společnost upřednostňuje rodiny jako základ státu, je však možné žít jako osoba osamělá, ve velkém rodu nebo v komunitě. Každá forma spolužití má své výhody i nevýhody. Pro tuto volbu budou také rozhodující sociální podmínky ve společnosti. 14) životní alternativa dosud byla každá duchovní a existeční alternativa diskreditována, zakázána a trestána. Takový systém však vytváří sociální tlaky. Není možné podřídit celý svět jediné hodnotové a správní formě, když všude jsou jiné podmínky přírodní a sociální. Každý národ a každá názorová skupina musí mít možnost žít podle svých potřeb, představ, hodnot a plánů. 15) určení sociální role všech sociálních vrstev ve společnosti se utváří mnoho sociálních vrstev a každá má svoji sociální roli. Všechny sociální vrstvy musí být solidárně zapojeny do dělby práce a společného správního systému. Každá sociální vrstva má v rámci společnosti jasný úkol. 16) respektování veřejného mínění existenční procesy ve společnosti utvářejí veřejné mínění. I když je veřejné mínění modelováno také medializací a kultem, vždy odráží potřeby široké veřejnosti a musí být respektováno. Potlačování nepokojů lze považovat za selhání správy. |