 |
Perspektivismus |
|
 |
3 | |
| 03 | Konzumní společnost |
|
| Za totality v
letech 1950 až 1990 jsme se naučili říkat "pozlátko západu" a mnoho lidí
a rodin na západ za pozlátkem odešlo. Mezi oběma světy proto východní blok, tedy
naše společnost, postavil plot z betonu nebo z ostnatého drátu. Jak máme hodnotit
konzumní společnost? Jakou má pozici z hlediska lidských hodnot? Konzumní společnost spolehlivě pokrývá lidské sociální potřeby, bydlení a vybavení bytu, oblečení, služby, dopravu a potraviny. To vše za peníze, které jsou oběživem, lze je shromažďovat a investovat. To je myšlenka konzumního sociálního řádu. S tím pak souvisí pracovní příležitosti, kvalita služeb, poctivost a funkčnost konkurence, výchova a profesní příprava nové generace, podpora v nouzi a finanční systém. Vše toto bylo v mnoha státech funkčně vyladěno, hlavním nositelem tohoto systému byla střední vrstva. K tomuto systému byly nejlépe uzpůsobeny svými životními hodnotami protestantské církve, Luterání, Kalvíni, Anglikáni, Čeští bratři a další. Pro mnoho lidí tento systém představoval optimální stav, zejména, pokud v roli střední vrstvy mohli podnikat nebo obchodovat nebo jinak jednat ve své svobodné vůli. Tento systém vytvořili Židé, zednáři a bankéři. Jak tento systém bude fungovat? Když se výrobní síly rozloží po celém světě a nic se nebude zbytečně dovážet, snad jen pro rozšíření sortimentu, ale bez povinnosti a přinucení exportu nebo importu. Když budou plné obchody a lidé si budou moci koupit vše, co potřebují bez zadlužení a až lidé budou vše mít a nebudou nic potřebovat, aby se snížila pracovní doba a zboží se neházelo do moře. Peníze aby byly nástrojem přerozdělení, aby je nikdo chorobně neshromažďoval ani ve velkém nepromarnil. Zkrátka aby lidé nebyli přinuceni k otrocké práci a jejich pracovní úsilí bylo podle skutečných potřeb a nakonec, aby hmotný nedostatek nebyl trestem za prosazování vlastních politických představ. Aby se nelikvidovala střední vrstva, která je hlavním aktérem výrobních sil a našeho blahobytu. |