 |
Perspektivismus |
|
 |
2 | |
| 12 | Staré a nové desatero |
|
|
Desatero božích přikázání je uvedeno v Knize Mojžíšově dvě
a pět. Ve dvou bodech se liší od Desatera křesťanů. Problém spočívá v tom, že
je Desatero jako základ morálky vnucováno všem bez rozdílu vyznání. Exodus, kapitola 20: 1 I mluvil Bůh všecka slova tato, řka: 2 Já jsem Hospodin Bůh tvůj, kterýž jsem tě vyvedl z země Egyptské, z domu služby. Zde je problém, samotný Exodus byl aktem násilí, mezi ním a Jozue pak uběhly nejasná dvě století. 3 Nebudeš míti bohů jiných přede mnou. Vzhledem k tomu, že Desatero má být univerzálním kodexem, pak musíme respektovat náboženskou a názorovou svobodu danou Deklarací lidských práv: 1) budeme respektovat náboženskou (kultovní) a názorovou svobodu pro sebe i pro druhé. 4 Neučiníš sobě rytiny, ani jakého podobenství [těch věcí] , kteréž jsou na nebi svrchu, ani [těch] , kteréž na zemi dole, ani [těch] , kteréž u vodách pod zemí. Toto přikázání dodržují Muslimové. Křesťané ho vypustili zcela, protože boha zobrazují jako dědu na obláčku a Krista na kříži jako symbol utrpení. 2) nezapomeneme na své předky, zachováme si na ně památku obrazem i zvukem. 5 Nebudeš se jim klaněti, ani jich ctíti. Nebo já jsem Hospodin Bůh tvůj, [Bůh] silný, horlivý, navštěvující nepravost otců na synech do třetího i čtvrtého [pokolení] těch, kteříž nenávidí mne, Všechny tři Jeruzalémské sekty jsou kulty strachu, násilí a utrpení. 6 A činící milosrdenství nad tisíci těmi, kteříž mne milují, a ostříhají přikázaní mých. Dobré vztahy mezi souvěrci jsou přirozeným důsledkem dobrých vztahů. 7 Nevezmeš jména Hospodina Boha svého nadarmo; neboť nenechá bez pomsty Hospodin toho, kdož by bral jméno jeho nadarmo. 3) nebudeme volat své bohy a osudové síly bez příčiny. 8 Pomni na den sobotní, abys jej světil. V sobotu se věnujeme svým zálibám. 9 Šest dní pracovati budeš, a dělati všeliké dílo své; Dnes už se pracuje pouze pět dní v týdnu, jak kde. 10 Ale dne sedmého odpočinutí [jest] Hospodina Boha tvého. Nebudeš dělati žádného díla, ty i syn tvůj i dcera tvá, služebník tvůj i děvka tvá, hovado tvé i příchozí, kterýž jest v branách tvých. Ano, odpočinek je dobrá věc, změnit aktivitu. 4) dopřejeme si příjemné chvíle pro relaxaci a radost ze života. 11 Nebo v šesti dnech učinil Hospodin nebe a zemi, moře a všecko, což v nich [jest] , a odpočinul dne sedmého; protož požehnal Hospodin dne sobotního, a posvětil ho. To je sporné, kdo se vlastně podílel na stvoření naší planety. Určitě to nebylo dílo jediné bytosti. 12 Cti otce svého i matku svou, ať se prodlejí dnové tvoji na zemi, kterouž Hospodin Bůh tvůj dá tobě. Je sporné, zda si rodiče vždy zaslouží vděčnost svých dětí. 5) budeme si vážit všech dobrých lidí a sami budeme jednat v dobré vůli. Nezapomeneme na vděčnost. 13 Nezabiješ. Ty nezabiješ, zatímco my budeme organizovat zabíjení ve velkém. 6) vyhneme se všem formám násilí. 14 Nesesmilníš. Židé myslí smilnit s cizími bohy, křesťané zakazují sex. 7) dopřejeme sobě i druhým příjemné prožitky a ve svém soukromí si může žít každý podle svých představ a dohod. 15 Nepokradeš. Ty nepokradeš a my si vezmeme vše, co se nám bude hodit. 8) budeme se snažit, aby každý měl to, co si zaslouží. 16 Nepromluvíš proti bližnímu svému křivého svědectví. Dnes už lidé mluví jen to, co se jim hodí a už ani neví, co je pravda. 9) budeme mluvit jednoznačnou pravdu. 17 Nepožádáš domu bližního svého, aniž požádáš manželky bližního svého, ani služebníka jeho, ani děvky jeho, ani vola jeho, ani osla jeho, ani cožkoli [jest] bližního tvého. Mnozí mají snahu se vzít od druhého s jeho laskavým svolením cokoli se jim hodí. 10) budeme se snažit mít vše své, co k životu potřebujeme. 18 Veškeren pak lid viděl hřímání to a blýskání, a zvuk trouby, a horu kouřící se. To když viděl lid, pohnuli se a stáli zdaleka. Desatero bylo bez vší pochyby prosazeno mezi Židy násilím a pohrůžkou hrozby. |
