|
Dvojí svět
Žijeme ve světě dvou nesmiřitelných
entit. Na straně jedné stojí člověk se svými schopnostmi, skutky a plány, na
straně druhé síly Stvořitele, lidé a démoni nenávidějící člověka. Těší se,
až zničí svět, nebudou lidmi a dostanou velkou odměnu.
Konflikt mezi každým stvořitelem a jeho dílem je z hlediska kosmických
zákonů velmi složitý, komplikovaný a téměř neřešitelný. Bylo nutné hledat
analogie v lidském světě. Když stavitel postaví dům, může jej zase zbourat? Když
lesník zasadí strom, může jej zase vytrhnout? Když si soused upraví zahrádku,
může ji nechat zase zarůst plevelí? Když spisovatel napíše knihu, může ji
spálit? Nabízí se odpověď, že zde záleží na vyšším zájmu, na systému, do
kterého tvůrčí práce zapadá. Vyšší boží soud trval šest milénií a nakonec se
přiklonil k zájmům člověka. Pozemské Stvoření je v kosmu ojedinělé a nic
podobného neexistuje. V zájmu celého kosmického bytí musí zůstat pozemský
planetární a sociální systém zachován nejen jako ověřovací model, ale také jako
východisko pro nové vesmírné stvoření. To je výsledek vyššího božího soudu
vyjádřeného v těchto dnech.
Jsou zde dva světy a jejich spolužití mají řešit následující čtyři
milénia. První je svět Stvořitele a jeho sirotků, druhý je svět člověka a těch,
kteří již dříve od Stvořitele odpadli a s člověkem spojili své zájmy. Naším
úkolem je orientovat se, kdo je kdo. Dobro a zlo se posuzuje nyní z pohledu člověka.
Dobré je to, co je dobré pro člověka a pozemské systémy, špatné je to, co
člověka a pozemské systémy likviduje a narušuje. Již neplatí, že boj dobra a
zla je trvalý. Zlo bude odstraněno. Jsou zde paraziti (vši, blechy, komáři, tse-tse,
moskyti, tasemnice a mnoho dalších), jsou zde nemoci a choroby všeho živého, na
planetě jsou pustiny v místech, kde by mohl kvést život, obtěžuje nás zvůle moci,
násilí, války a jak se zdá, terorismus i boj proti němu organizuje jediná síla.
Ještě jednu analogii použiji. Pokud je pole vystaveno síle, pak se polarizuje a
odchylky zanikají. Jakmile síla pomine, vzniká chaotická orientace a pohyb, něco jako
Brownův pohyb. Takový chaos lze analogicky připodobnit k živném roztoku, ve kterém
mohou vznikat čisté krystaly řádu. Jde o rozdílné kvality. Je rozdíl, když je
uspořádání systému vnuceno vnější silou nebo když systém sám provede
konfiguraci podle své přirozenosti. Stvořitel se pro lidský svět a pro pozemské
systémy stal destruktivní silou. Do konfliktu mezi člověkem a Stvořitelem vstoupil
vyšší záměr kosmické architektury. Moc Stvořitele byla zlomena a od lidí se nyní
čeká, že vytvoří harmonický systém ve shodě se svými zájmy, se svojí
přirozeností. Proces harmonizace je podložen i sankcí pekla, tedy zániku duchovní
bytosti, která by se snažila pozemské systémy rozvrátit. První úkol: vyladit
finanční kredit podle kreditu karmického. Nástrojem zvůle moci je především
finanční systém. Lidé mají hledat styl života, ve kterém by se snížila potřeba
peněz. |