Instituce manželství
| Instituce manželství, tedy celoživotní partnerské spolužití muže a ženy byla zavedena v Římě na počátku našeho věku a podílel se na ní sv. Valentýn. Bylo zavedeno pro mocenské rody s cílem uchování a předání majetku a prokázání urozeného rodokmenu. V našich podmínkách pro obyčejné lidi bylo manželství zavedeno v době pobělohorské jako opatření pro sledování populace. Manželství vytváří příznivé podmínky pro správu majetku a pro plození a výchovu dětí. Ve svém důsledku vedlo spolu s vynálezem knihtisku a tím zpřístupněním poznatků ke vzniku měšťanstva, tedy střední vrstvy. Manželství je nutnou podmínkou pro založení rodu, plození legitimních potomků, pro jejich výchovu a také pro správu majetku, tedy jeho zmnožení, správu a předání. Manželství však likviduje přirozený výběr partnera, protože partnerské okouzlení potrvá asi šest let a pak se stane rutinou bez erotického ducha. Tento nedostatek byl nahrazen vztahem mileneckým, kde mimo vztah manželský měl partner, muž i žena ještě svého milence, milenku. Vztah milenecký nebyl upraven žádným předpisem, snad jen kriminalizován. V dnešní době již milenecké vztahy nejsou důvodem k rozpadu manželství. Naopak, lze říci, že milenecké vztahy manželství stabilizují, protože naplňují přirozenou potřebu po změně partnera. Problémem toho však je zvýšené riziko šíření pohlavních chorob. To lze vyřešit navázáním vzájemných mileneckých vztahů v uzavřené sociální (solidární) skupině (partě). |