Necinnost

Nečinnost je jednou z možností přežití v nevyhovujícím sociálním systému. Snad jde o obecný princip rezonance. Pokud jsou dva systémy vyladěny na stejnou frekveci, přenášejí se kmity z jednoho na druhý. Pokud lidem sociální systém vyhovuje, jsou aktivní a systém podporují. Jistě je to naše snaha, ale může nastat situace, kdy se bytost ocitne v cizím prostředí nebo naopak je vlastní prostředí ovládnuto cizí elitou a životní styl se v něm stane nepřijatelný. To se týká i nás, však od Bílé Hory se u nás střídají politické a sociální systémy, které nejsou zrovna vstřícné k obyčejným lidem a později jsou obyčejnými lidmi osuzovány. Některé osoby mají ve svém poslání životní styl zlidštit, ale pro naprostou většinu jsou sociální podmínky dány bez možnosti jejich ovlivnění. Jak v takovém prostředí přežít? Jsou dvě možnosti: buď se aktivně zapojit a se systémem kolaborovat nebo jej ignorovat a hledat štěstí ve svém soukromí, a ve svém srdci, jak psal Komenský. Ti, kdo se aktivně zapojili v minulém režimu a spolupracovali s STB, se mnozí nakonec dostali do "Cibulkových seznamů" a mohli skončit i hůře. Není nikde jisté, zda služebníci současného systému jednou také nebudou na nějakém tom indexu. Člověk by měl jednat pouze způsobem, který je schopen obhájit. Myslím si však, že ti, kteří určují podmínky našeho života jsou hodně vzdáleni nám všem i naší vládě. Výsledkem toho je, že mnozí z nás nemají čas nebo peníze nebo obojí. Věřím tomu, že se situace bude zlepšovat, ale nyní musíme hledat způsob, jak se s nedostatek času a peněz vyrovnat a najít si jiný zdroj úspěchu a spokojenosti. Za takový zdroj považuji přátelství se stejně smýšlejícími lidmi, lidskou solidaritu a hledání osobní cesty.