Pro splnění každého plánu potřebujeme mít možnosti. Jaké možnosti by musel mít
jedinec, pokud by chtěl nad celým světem prosadit svoji moc? Buď potřebuje osobní
neomezenou krutost nebo velký mocenský aparát. Pak je zde ještě zásada: kde začíná moc jiného, končí moc moje. Jenže kdo je ten, který omezuje moji moc svým mocenským aparátem? Kolik úrovní bychom museli absolvovat, abychom našli toho jediného, který řídí naše osudy a prosazuje na nás všech svoji moc? Na úrovni člověka je systém moci vyjádřen pyramidou, kde na vrcholu stojí ti, kteří ovládají finanční systém. Na úrovni duchovní je to Duch společenství a protože prý je věčný, tedy svatý. Alternativního si můžeme vytvořit sami. Můžeme pak jen ve své představě pátrat, co všechno bychom si mohli dovolit a co bychom dokázali, pokud by zde nebyla tato jediná ujařmující autorita a pokud by zde nebyli ani její provokatéři, kvůli kterým musí tato moc zajišťovat naši bezpečnost. Pak se nabízí otázka: vybudovali bychom civilizaci? Co je to vlastně civilíizace? Jakou jinou formu dělby práce bychom zvolili? |