Základy spiritismu

  Měli bychom být poučeni o tom, co je to spiritismus, co nám může dát a čím nás může ohrozit. Také jaký je vztah mezi magií, spiritismem a kultem. Pokud souhlasíte, že nejsilnější ze všeho je myšlenka, pak uznáte i důležitost přenosu myšlenky a vše, co s tím souvisí. Jen připomenu, jaké úsilí vynakládají tajné služby, aby získaly informace a jaké tresty hrozí za "únik informací".
  Všechny informace, které člověk k životu a k úspěšnému splnění úkolů a tužeb potřebuje, může získat z duchovního světa ve formě inspirace, invence a telepatie. Cílevědomá a záměrná spolupráce s duchovním světem se nazývá spiritismus a může vést člověka ke štěstí i k záhubě. Záleží na tom, které bytosti nás vedou. V době nedávné to bylo tak, že člověka v mládí mohli vést duchové jeho rodiny a později dostal oficiálního průvodce. Po roce 2000 došlo ke změnám.  Nyní si člověk sám může vybrat svého průvodce. Zpravidla by měl volat a žádat jako průvodce někoho z rodiny nebo někoho, koho znal ještě za svého života. Každá duchovní bytost má své jméno. Pokud má jméno duchovní, které si nese přes všechny inkarnace, oslovujeme ji tímto jménem. Jinak se používá jméno z poslední inkarnace.
  Člověk osaměle hledající jen těžko se ubrání snahám duchovní moci, vnutit mu svého průvodce a proto je lepší se přidat k nějakému kultu, k duchovní skupině, ve které působí mágové, kněží nebo šamani (dále jen mág) a ti své lidi chrání před působením vlivu jiných kultů, sekt a církví. Kdo není schopen se ubránit před duchem, který jej ohrožuje, nemůže vykonávat žádnou duchovní službu a je odkázán na službu svého mága, popřípadě uposlechnout duchovní bytost, která jej vede a nechat se vést. Lidé oddaní svému kultu žijí předepsaným životním stylem, plní své úkoly a jsou svým průvodcem vedeni i chráněni. Jakmile člověk začne "smilnit s jinými bohy", vzniká konflikt. Vyberte si proto včas svoji duchovní skupinu, nejlépe podle shodného životního stylu a zásad, a té zůstaňte věrni.
  Člověk, který na své cestě se dostane výše, získá svého osobního průvodce v rámci svého kultu (své víry) a tímto je samostatně veden. Jde o inspiraci tvůrčí nebo uměleckou. Zde jde o skutečný spiritismus. Člověk komunikuje s duchovním světem, se svým průvodcem nebo průvodci, získává informace, plní svěřené úkoly a duchovní svět se podílí na jeho životě i sdílenou energií. Všechny pak spojuje společný Bůh. Jde o duchovního dominátora a ten má vždy jméno. Zeus, Zarathuštra, Ištara, Jeswiš, Samael, Lilith, Beliah, Wica, Hor, Thoth, Satan, Inka, Budha, Šiva, Tenočtilan, abych vyjmenoval alespoň několik pozemských. Každý národ má svého Boha a rozvíjí vlastní kulturu.
  Spiritismus je však praktickou komunikací mezi člověkem a duchovní bytostí. Ke kontaktu dojde tehdy, pokud o něj mají zájem obě strany. S osobním průvodcem je kontakt snadný, obtížněji se volají bytosti vyšší. Zde se často stává, že se ozve bytost zástupná. Platí však, že i bytost zástupná musí jednat stejně, jako bytost volaná. Kdo chce volat kteroukoli duchovní bytost, musí však v této době, v prvním desetiletí třetího milénia, počítat i s tím, že přijde nějaká jiná, nepřátelská bytost a udělá neplechu. Na odstranění této svévole se však pracuje.
  V komunikaci mezi duchem a člověkem platí několik zásad. Při komunikaci se nejí ani nepije, je přítomen otevřený oheň a každý kult navíc má své předpisy. Někdo vyžaduje i čistá střeva média a toho se dosáhne jednak asketickou dietou nebo řádným vypláchnutím střev. Kdo je volán, ten má právo se rozloučit. Kdo volal, jen oznámí "to je ode mne všechno" a volaná bytost se rozhodne, zda rozhovor již ukončí. Je to projev stejného práva mezi volaným a volajícím.
  Pokud zemře někdo blízký, můžeme cítit jeho přítomnost a třeba i slyšet jeho hlas. Není to žádný důvod ke znepokojení, pouze projev zemřelé osoby a její snaha po kontaktu s milovanou osobou. Projevme nikoli strach, ale lásku. Pěkně pozdravíme a projevíme potěšení ze setkání. Zemřelé osoby jsou v určité, zejména myšlenkové formě na tom stejně, jako lidé živí.
  Kdo má určitý úkol, ke kterému musí kontaktovat duchovní svět (mág), ten je pak veden a jsou mu sdělena pravidla pro komunikaci a duchovní svět očekává, že je dodrží. Kdo je takto povolán k duchovní službě, měl by si osvojit doplňkovou komunikaci a tou je používání karet a virguje.
  Ať již patříte ke kterémukoli kultu, snažte se získávat nové stoupence. Já jsem se až v době nedávné rozhodl pro Zarathuštru a náš kult je zatím spíše kulterm životních ztroskotanců. Vše, co jsem napsal do Perspektivismu, je proto velmi obecné a platné pro všechny pozemské kulty.
  Uvnitř kultu mezi věřícími lidmi je snadné navázat velmi důvěrné pouto, protože tito lidé mají stejné požadavky na životní styl, stejné hodnoty a názory. Mezi kulty (různým vyznáním) je komunikace problematická a nikdy nelze navázat důvěrný kontakt, protože jsou zde nepřekonatelné názorové rozdíly. Do doby nedávné nebylo možné dojít mezi bohy ke konsensu a spory se řešily konfrontací, černou magií a válkami. Nyní již zde působí boží soud, který je především smiřovací arbitráží.