|
|
Ony ty duchovní směry zase tak nové
nejsou, protože vycházejí z tradice kultů dřívějších a sledují trvalé zájmy
vlivných skupin. Všechny zprofanované skupiny mají snahu se reformovat nebo vytvářet
něco zcela nového a kontinuitu lze rozpoznat pouze na základě trvalých dominantních
znaků. Jako příklad uvedu homosexualitu, která vznikla v Persii v souvislosti s
legendou Perseus a Andromeda. Tato entita nevytváří mocenské rody, můžeme ji
identifikovat u římských adoptivních císařů a adoptivních tibetských dalajlámů.
Ženy v jejich entitě stojí zcela mimo tvorbu historických událostí.
Další skupinou, která se zde angažuje, jsou Plejáďané, tyto poznáme podle
tvrdošíjného názoru, že člověk je špatný a likviduje svoji planetu a že je
nutné ukončit existenci hmotného lidského těla. Je to proto, že člověk pro ně
představuje konkurenta a spojence s opozičními nebo nepřátelskými duchovními
silami. Vesmířané od samého počátku odmítali sexualitu, protože ta souvisí s
láskou a jejich systém funguje na základě negativní energie, strachu a donucení.
Požadují, abychom změnili sami sebe a vzdali se svého ega. Hodnotící soudy nám
chtějí předkládat sami a my je máme přijmout jako předsudek. Oni jsou dobro a
ostatní jsou zlo, popřípadě jsou láska, světlo, pozitivno proti nenávisti, lži,
tmě a negativnu všech, kdo je odmítají nebo mají jiný
názor.
Na vyšší úrovni působila síla, která zde udržovala rovnováhu mezi tvůrčími a
destruktivními silami, podobně jako světlo má dvě složky, vzájemně se eliminující,
stejně tak by se lidská tvořivost chovala jako světlo laseru, které je schopno vše
provrtat.
Problém nastal v naší době, kdy vesmírným mocnostem stačil poslední krok k ovládnutí
planety a celého lidstva. Myslím si, že tato síla už působit nebude, ale dokud zde
nebude harmonie a řídící mechanismy, opět vznikne konkurenční blokující síla.
Právě zde očekávám aktivitu nových duchovních proudů, jejich snaha prokázat
vlastní pravdu a lásku vytvoří konkurenční prostředí spolehlivě omezující
lidskou tvořivost.
Alternativou je ukončení soutěže, kdy každá skupina zůstane ve svém prostředí a
nebude svými zájmy narušovat zájmy skupin druhých. To vyžaduje silnou zastřešující
autoritu na úrovni Univerza. Nadnárodní společnosti nemohou stranit jedné silné
skupině, musí jednat ve prospěch všech u kterých působí. Je to moc dlouhá cesta. |