|
|
V našem společném časoprostoru se
nás sešlo opravdu hodně a kdo je kdo a odkud se rozpozná jen obtížně. Každý
subjekt, tedy osoba a skupina, má přirozenou snahu se nějak projevit, aktivita je
základní vlastnost všeho hmotného, inteligentního a živého. Veškeré jsoucno se
nějak projevuje, způsob projevu je součástí stvoření. Chtěl bych se ale věnovat
aktivitě záměrné, tedy tomu, co dělají duchové a lidé. Budeme se zabývat
informacemi, energií, možnostmi a mocí. Následně pak vzájemnému působení. Je sice
pravdou, že naše svoboda a možnosti končí tam, kde začíná svoboda někoho jiného,
ale tím koncem to nekončí, běžně se proniká do zájmu jiných subjektů. Toto je
téma, které řeší věk, jehož práh jsme již překročili.
Téma projevů a aktivity jsoucna zúžíme tedy na projevy a aktivitu subjektů v našem
časoprostoru, které mají vliv na planetu, přírodu, člověka a společnost. A máme
zde program na příští čtyři milénia. Subjekty, které mají snahu se prosadit i
vůči jiným, mají již nyní celou řadu přízvisek. V nadpisu jsem uvedl dvě
krajní, kde tvůrci pokračují v programu stvoření a pachatelé, kteří jsou za
své skutky trestáni. Mezi tím máme konstruktéry, umělce, aktivisty, realizátory,
spolupracovníky, spojence, oponenty, nepřátele, ničitele a můžeme doplnit další
podle kreditu a hodnotícího měřítka.
Kdo může realizovat svoji moc, dochází k uspokojení, kdo se realizovat nemůže,
stává se deprivantem a ničitelem. Stav prostředí se pak pohybuje mezi harmonií a
krizí podle podílu tvůrců a ničitelů. Pachateli se stávají ti, kdo jsou za své
skutky trestáni. Trest pak může zvýšit počet deprivantů a vést ke změně
společenského řádu. Tento proces se již několikrát opakoval a také vyčerpal své
možnosti. Nedochází ke změně, ale k zániku společnosti, protože sankční
nástroje tlumí nespokojenost a zvyšují její tlaky.
Takto jsem naznačil téma a ještě naznačím řešení: všichni usilují o harmonii a
lásku, ovšem podle svých představ. Ti, kdo jsou nejblíže záměrům stvoření,
získají schopnosti pro úspěšné prosazení svého programu. |