lg__texty.gif (1133 bytes) literatura
iko-principy.gif (5759 bytes)

Pavel Němec
Kniha pojmů
20

096. Nabídka
Věřte mi, že nabídka není vůbec banální téma a že jde o důležitý komunikační
i sociální princip. Především jde o nabídku jako formu komunikace a pak
o nabídku jako vstup do ekonomického světa.
Člověk je schopen realizovat vše, co zná. Říkáme proto, že člověk je všeho
schopen. Má však schopnost posoudit co je dobré a co ne a pokud dělá co
nepokládá za dobré, zatěžuje své svědomí. Zatím nejasno má v oblasti dobrého
úmyslu. Říká se, že dobrými úmysly je dlážděna cesta do pekla. Aby se to
nestávalo, nesmíme své dobré úmysly vnucovat, pouze nabízet.
Člověk ve svém životě je připraven vykonat mnoho dobrého. Přesto je často
jeho dobrá vůle odmítnuta. Příčin je mnoho. Mladí chtějí mít soukromí, tak
odmítají dobrou vůli rodičů, lidé nechtějí měnit své někdy špatné názory tak
nové dobré názory odmítají, někteří chtěli sami dělat dobré věci tak pomoc
odmítají. Navíc každý má právo cokoli odmítnout. Dobré i zlé. Každý totiž
sám nejlépe ví, oč má zájem a co potřebuje.
Snad jsem vyjmenoval dostatek důvodů k tomu, abychom své dobré nápady, rady,
návrhy, služby a své zboží pouze nabízeli, nikdy nevnucovali a jsme-li
odmítnuti, abychom věděli, že ti druzí mají na odmítnutí vždy právo a marně
přemýšlím, kdy člověk nemůže cokoli odmítnout. Pomoc druhému? Co když opravdu
pomoci nemůže? Jít bojovat? Co když boj není nutný nebo spravedlivý?
Odmítnout lásku druhého? I to je možné.
Každé odmítnutí si musí člověk sám pro sebe a pro své svědomí zdůvodnit.
Pokud to dokáže, jsem si jist, že může odmítnout cokoli.
Odmítnutí jako komunikační prostředek vyřeší mnohá nedorozumění.
Druhá věc je, aby všichni mohli stejně nabízet. V tom je spravedlnost
konkurence. Všichni musí mít stejnou možnost nabídky. Proto odmítám reklamu.
Jednak je někdy stupidní, někdy vlezlá a někdy až odporná. Dobrá reklama je
jen jedna z dvaceti. Mne reklama spíše odradí a dám potom přednost jinému
zboží.
Mám jinou představu. Reklamní agentury by měly sestavovat katalogy zboží
a služeb. Pokud nabídnou jednu firmu, měly by udělat přehled všech firem
nabízejících stejné zboží a stejné služby. Vím, že nabízen je více ten, kdo
více zaplatí. Ale lepší by bylo, kdyby tyto peníze přišly na užitečnější
věci.
Nad Brnem někdy krouží letadlo a táhne za sebou jako prapor velkou reklamu.
Obvykle propaguje firmy, o kterých pak se dozvíme, že podvedly lidi nebo
zkrachovaly.
Základem spravedlivé společnosti je a vždy bude, že všechny továrny, dílny a
podnikatelé musí mít stejnou možnost nabízet své zboží a služby. Jinak je
konkurence nerovná. O další prosperitě ať pak rozhodne sama kvalita a
dostupnost zboží a služeb.
Nabízejme tedy vše co k nabídnutí je, čekejme na zájem a když není, nabídněme
jinde a jiným a hlavně mějme všichni k nabídce stejné podmínky.

097. Symbol
Jak si žijeme v tomto zašmodrchaném světě, přijímáme různé podněty a tyto
podněty v nás vyvolávají asociace. Tyto asociace se mění. Dříve když jsem
slyšel Vídeň, vybavil se mi dědeček s uchem u rádia, jak poslouchal zprávy
z Vídeňského rozhlasu. Nyní si se slovem Vídeň představuji pány jak postávají
na ulicích a zvou k návštěvě obchodů. Ve Vídni jsem toho jistě prožil více
a vše si připomínám, když se do Vídně navracím. Ale připomínám si to
i když vidím znak Vídně. Znak Vídně je symbol, který zástupně ve mně vyvolá
stejné asociace jako Vídeň sama.
Symbol jako zástupná hodnota znázorňuje obvykle to, co bychom jen těžko
mohli jinak znázornit. Jak bychom mohli asi vyjádřit, že konference se
účastní pět států jinak, než vyvěšením vlajek těchto států? Každý stát
má alespoň dva symboly. Jeden na podívání, to je vlajka, a jeden
na poslouchání, to je hymna. Jednotlivá hnutí, náboženství, ideologie mají
také své symboly. Jak bychom mohli nakreslit budhismus? Nakreslíme sedícího
Buddhu nebo kolo života a druzí již poznají, že jsme mysleli na budhismus.
Symboly mají také zástupnou hodnotu. Pokloníme se vlajce a tím prokážeme
úctu zemi, ke které patří. Spálíme veřejně vlajku a tím potupíme zemi.
Ukážeme svůj nesouhlas s něčím, co s touto zemí souvisí, s agresí, násilím,
nespravedlivým řádem, porušováním lidských práv a tak podobně.
Symboly mají také bohové. Jak byste chtěli nakreslit boha? To nejde.
Nakreslíme jeho symbol a hned každý ví, o koho se jedná. Města a planety
mají své znaky, firmy a organizace mají loga, což je graficky vyvedený
název spojený obvykle s dalším symbolem.
Symbol má stejný duchovní obsah jako předmět sám. Proto se k symbolům
chováme stejně jako k věci samé.
Jen to, co lze snadno namalovat, symbol nepotřebuje, třeba brýle nebo auto.

098. Souhlas
Člověk je schopen samostatného myšlení a hodnocení a tak je schopen
rozhodování. Výsledkem rozhodnutí je souhlas nebo odmítnutí. Svým souhlasem
nebo odmítnutím reaguje na možnosti a nabídky které může využít.
Se souhlasem přijímá zboží, služby, spolupráci nebo jiný podíl na předmětu
rozhodování. S odmítnutím projeví zájem na ukončení spolupráce, nezájem
o cokoli, co je mu nabízeno a co by mohl využít. Souhlas i nesouhlas
má být jednoznačně vyjádřen. Proto se říká: tvoje řeč ať je ano-ano a ne-ne.
Další lidé jsou ve své činnosti na našem rozhodnutí závislí
ve své činnosti a naše rozhodnutí má vliv na jejich další práci.
Souhlas a nesouhlas jsou tedy výsledky naší rozhodovací činnosti. Rozhodnout
se máme vždy přesně a rychle. Je to snadné, pokud máme dostatek informací.
Pokud je nemáme, musíme vycházet z předpokladů a i tak se máme bez váhání
a průtahů jednoznačně rozhodnout, byť ne optimálně, nejlépe.
Své rozhodnutí podložíme vždy schopností hodnotícího soudu a samostatného
myšlení. Proto vždy, když se nám něco líbí, dáváme souhlas. Pokud se nám
něco sice líbí ale z jakéhokoli důvodu dáme nesouhlas, vždy ujistíme o
souhlasném hodnotovém soudu, čili nezapomeneme pochválit. Řekneme: nabídka
je to dobrá, jde o dobrou věc, ale nemohu ji přijmout, využít. Sdělíme
i důvod. Například nemáme čas, peníze, místo, možnosti, máme už něco jiného
a podobně.
Velice důležité je dát nesouhlas tam, kde se nám něco nelíbí, kde je nesvoboda,
násilí, zvůle, bezpráví. Vše odmítneme a jasně prohlásíme, že je to špatné.
Je ovšem otázkou osobní moci, zda se vyhneme potížím nebo ne. Věřme tomu, že
jednou mít moc všichni budeme k tomu, aby nás neobtěžoval nikdo s něčím,
co jsme jako špatné odmítli.
Právě na jednoznačném souhlasu nebo nesouhlasu stojí osobní moc člověka.
Výroky typu "domnívám se", "předpokládám" a podobné svědčí o neznalosti,
nepevnosti, bezmoci nebo neschopnosti hodnotícího soudu a samostatného
myšlení člověka.

099. Sadomaso
V dnešní době se v oblasti sexuálních praktik objevuje stále častěji
metoda násilí pojmenovaná sadomaso. Jde o spojení výrazu sadismus podle
markýze de Sade, který týral dívky a masochismus, což je zvrácenost při které
je pohlavní vzrušení spojeno s utrpením podle Leopolda von Sacher-Masoch,
který tyto praktiky popisoval ve svých románech. Sadista působí pro své
vzrušení utrpení druhým, masochista potřebuje prožívat utrpení sám na sobě.
Sadomaso se pak nazývají zvrácené sexuální praktiky při kterých se zúčastnění
vzájemně bijí, mučí a ve způsobené bolesti a bezvýchodnosti prožívají
silný sexuální orgasmus.
Sexualita musí být spojena s dobrovolností a láskou, něžností a radostí.
Kde se tedy tyto praktiky vzaly? Především musím uznat, že prvek dobrovolnosti
je zachován. Bolest a násilí má zde zcela logický a reálný původ a tak
mi nezbývá, než abych uznal přirozenost takových praktik.
V temném středověku v sedmnáctém a osmnáctém století inkvizice pronásledovala
a upalovala čarodějnice a kacíře. V té době žilo v katolických zemích mnoho
inteligentních žen, které jako bylinkářky a vědmy pomáhaly obyčejným lidem
v jejich utrpení. Ženy to byly obvykle krásné a přitažlivé a inkvizitoři
zase byli trvale nadržení, tedy sexuálně neuspokojení. Když inkvizitoři
zjistili, že pohled na trpící ženu je sexuálně vzrušuje, pořádali hony na
čarodějnice. Stačilo, aby tyto ženy vzbudily závist ve svém okolí, přišlo
k církevnímu soudu udání a žena byla zatčena a obviněna z čarodějnictví.
Pokud inkvizitora zaujala svojí inteligencí nebo přitažlivostí, přišla
na mučidla. Byla natahována na skřipec, pálena ohněm, bita přes prsa a břicho,
do břicha jí byla nalévána vřelá voda. Obnažené ženy křičely bolestí
a inkvizitoři se sexuálně ukájeli. Taková žena pak musela být jako nepohodlný
svědek upálena za živa. Ženy si užily své, ale karmické zákony platí stále a
tak se role obrátily.
Nyní se opět v inkarnacích sešli inkvizitoři a umučené ženy, aby si opět
užili jak byli zvyklí. Těmi mučenými však nejsou ženy, ty se staly "dominami",
ale muži, kteří se dobrovolně nechávají mučit, svazovat, bičovat, ponižovat,
jen aby si užili orgasmus. Jinak orgasmu totiž nedosáhnou. No, bude to
ještě nějakou dobu trvat, než se karmické vztahy dostanou opět do rovnováhy,
občas se sadomaso objeví, ale nás se to netýká. My dosáhneme silného
vyvrcholení i bez násilí, právě ve vztahu plném něhy, lásky, pohody
a radosti, se znalostí toho, co druhému dělá dobře a bez násilí.
Každému zkrátka co jeho jest.

100. Kapetan
Opět bych rád přednesl nový termín. Kapetan je magický předmět na který
se poutá pozornost duchovního světa. Takovým kapetanem mohou být náboženské
symboly, osamělé stromy a skály s pověstí magického místa, ale také úplné
maličkosti a nesmysly, které někdo dostane jako dárek.
Chrámy, kostely i hřbitovy jsou jistě magickými místy, ale to pravý kapetan
není. Kapetanem jsou předměty, jejichž představu duchovní bytosti ve své
fantazii vyvolají a tím se dostanou na místo, kde se kapentan nachází.
Mohou to být opuštěné domy, osamělé přírodní útvary, obrazy a jiné předměty
a místa o kterých pak tvrdíme že v nich straší, že jsou to magická místa,
že mají ducha a podobně.
Chtěl bych však napsat o kapetanech o kterých se toho ví málo. Občas se
nám stane, že dostaneme od někoho malý dárek, často s malou hodnotou nebo
úplně bezcenný. Může se pak stát, že dárce se na takový předmět pak ve
své představě koncentruje, zaměří a vyšle k němu svoji vůli nebo energii.
Pak může obdarovaného na dálku ovlivnit. Bez kapetanu by to obvykle
nebylo možné. Dejme si proto pozor na darované předměty od lidí, které
dost dobře neznáme nebo kterým nedůvěřujeme.
Kapetanem je samozřejmě i každý talisman, neboli škapulíř darovaný osobou
která nás chce ochraňovat. Duchovní bytosti, které jí pomáhají se pak na
talisman zaměří a osobu, která jej nosí ochraňují a posilují.