Člověk žije na této planetě asi milion let. Jeho osud je však velmi nejistý a prehistorické nálezy posilují spíše legendy, než současný vědecký pohled na vývoj člověka. Prehistorická doba obsahuje svědectví o mimořádných lidských schopnostech a velkých znalostech Univerza. Jednotlivé civilizace prosperovaly, dokud se nesetkaly s vlivem civilizace jiné. Na planetě nalézáme také indicie, které svědčí o návštěvách civilizací z kosmu. Je zajímavé, že tyto znaky nalézáme u civilizací později zaniklých, jako by návštěvníci z kosmu pozemské civilizace rozvraceli. Vše toto spadá do oblasti víry, ale jisté je, že kontakty mezi civilizacemi vnášely konflikty a boje.
  Ani školní představa, že lidstvo se ve svém vývoji stále zdokonaluje, není přesvědčivá. Naopak se zdá, že entropie sociálních systémů jednotlivých národů stále roste a v rámci tohoto chaosu se projevuje násilí a zlo. Problematika zla jako jevu je velmi komplikovaná a účelově manipulovaná.  Definici zla, podle které je zlo dáno absencí dobra, nelze přijmout, protože dobro je pak definováno jako stav, ve kterém není obsaženo zlo.
Podle mé definice je zlo záměrná činnost, které má poškodit oponenta, tedy forma konfliktu a boje.
Projevy zla může zastavit pouze autorita. Tou se může stát vítězná strana nebo vyšší moc. Původcem zla je tedy inteligence, inteligentní, myslící bytost a realizátorem zla může být pak robot nebo biorobot, tedy myslící systém, který přijal program zla, aby jej realizoval. Vykonavatelé zla bez ohledu na jejich podstatu jsou řízeni programem nebo duchem, jehož podstatou je myšlenka. Proto lze tvrdit, že myšlenka je ze všech principů nejsilnější a pak také ovšem, že na úrovni myšlenky lze zlo odstranit. Pokud bychom přijali názor, že zlo má své příčiny jako vše kolem nás, pak můžeme zlo překonat a odstranit buď odstraněním jeho příčin nebo odstraněním bytostných původců. Odstranění příčin je mírnější, ale náročnější formou, odstranění bytostních nositelů zla je rychlejší, ale násilnou formou. Příčiny zla a násilí se odstraňují zpravidla v rámci jediného sociálního systému, vzájemná likvidace bytostí je pak projevem konfrontace mezi dvěma oddělenými sociálními systémy. V jediném sociálním systému jsou vztahy upraveny společenskou smlouvou, ve společnosti diferencované jednání podřízené složky určuje nadřízená elita zákonem a svůj vliv udržuje sankcemi. Mocenské struktury pak vymezují existenční prostor pro podřízené entity tak, aby vyloučili nebo alespoň minimalizovaly riziko vzpoury a mocenského převratu. Plně svobodná je pouze ta entita, která má vzájemný kontakt s vlastním spirituálním zázemím a sama řídí inkarnace do vlastní populace, která je schopna chránit svoji elitu, má dostatek materiálních podmínek pro existenci populace a samostatně rozhoduje o vlastním finančním systému výrobních prostředcích. Života schopná je pak taková entita (národ), která je postavena na koexistenci existenčně a mocensky nezávislých kultů, rodů a klanů. To vše pak musí být podřízeno autoritě řádu, který upravuje vztahy a precedentně se sebezdokonaluje v případě nečekaného konfliktu, který je analyzován a řešen jako právní precedent.

Mé řešení sociálních vztahů je pak postaveno na předpokladu, že dokonalý a spravedlivý sociální řád, který sjednocuje entity do jediného makromocenského systému, je předpokladem zániku zla jako záměrného poškozování oponetů a nepřátel. Realizaci takového systému stavím na existenci kultu a rodu. Kult je spirituální forma kontaktu a spolupráce duchovního a lidského světa, kdy duchovní svět člověka chrání, vede a inspiruje a následně vstupuje do inkarnace a lidský svět poskytuje podíl na životě, životní energii a přístup k hmotné realitě světa, která je zdrojem nového poznání. Kult pak ve svém soukromí žije podle zásad, omezení a doporučení, které přinesly inspirované osoby jako poselství bohů, kterými jsou v tomto případě dominantní duchovní bytosti. V rámci kultu jsou ustanoveny (mocenské) rody, které však svoji moc nechávají buď potvrdit ve volbách nebo sbírají mandát od osob, které politicky zastupují, což by pak byla forma zprostředkovatelství. Jednotlivé rody by se pak staly nositeli tradice a politického a sociálního kreditu. Dobrý kredit by otevíral cestu členům rodu do politiky, obchodu a ekonomických vztahů. 

  Pokud si chcete zajistit kontrolu nad inkarnacemi ve své rodině, pak si založte vlastní rod. Kniha Chymická svatba od Christiana Rozenkreutze ukazuje zánik mocenských rodů. Nyní je čas na jejich obnovu. Pokud bude někdo osamělým členem rodiny, pak záleží na něm samotném, kam a kdy se na základě inkarnačního systému inkarnuje. Rozhodující je jeho sebehodnocení. Podle toho pak dostane  novou šanci v zajištěné nebo náhodné inkarnaci. Kdo je členem rodu, inkarnuje se podle vůle dominátora rodu a každý rod má společný kredit a pokud kredit ztratí, zanikne celý.
  Pokud zakládáte rodinu a hledáte životního partnera, pak nezakládejte vztah dvou partnerů rozdílných kultů, nikdy ne v kombinaci pozemského a vesmírného (rozdílných entit). Musela by být splněna podmínka, že jeden z partnerů bude následovat druhého a přestoupí bezvýhradně a zcela k jeho kultu. Hledejte si životního partnera pouze ve svém kultu nebo v kultech příbuzných. Důvodem jsou rozdílné hodnoty, zásady a životní styl.

  Kdo chce založit vlastní rod, musí mít své charisma a soustředit duchovní bytosti i lidské partnery. K rodu je zapotřebí minimálně dvacet bytostí, optimálně padesát, s tím, že mnohé budou později hostovat.
  Základem rodu je znalost rodokmenu a všech osob, které k rodu patří. Uschovat jejich předměty ke kterým měly za svého života dobrý vztah k pozdější identifikaci. Každý nový člen rodu ve věku kolem tří let by měl své dávné předměty rozpoznat od jiných. Strategie života a inkarnace v rodě bude jistě inspirována duchovním dominátorem, může však mít mnoho podob. Vždy se jedná o nástroj prosazení vůle a moci, obvykle o mocenský rod, který se bude zabývat politickou správou. Pokud je na jednom území více mocenských rodů, rozhodují o jejich moci všichni dospělí obyvatelé ve volbách. Nutné je zajistit, aby každý mocenský rod na svém území mohl kandidovat. 

  Zde jsou jen základní informace. Celá problematika je velmi složitá s mnoha variantami a ty budou předmětem invence. Důležitou podporu rodu tvoří spiritismus, který ve své podstatě umožňuje, aby duchovní svět lidem předávat inspiraci, vedl ho a chránil, naopak duchovní svět aby od člověka dostávat energii.  Právě tato forma spolupráce zakládá moc jednotlivých rodů.